Čtvrtým a pátým kolem pokračovala liga mladších žáků U14. Náš celek zajížděl na horkou půdu Severočeských celků Litoměřic a Chomutova.
Do sobotního zápasu jsme nastupovali optimisticky již z důvodu, že se do sestavy vrátili po nemoci michal Schwob a Matyáš Císař. V první čtvrtině se oba celky postupně seznamovaly, což mělo celkový dopad na kvalitu hry. Naši hráči nedokázali proměnit některé šance, soupeř byl na druhé straně šťastnější a do druhé čtvrtky vstupoval s tříbodovým náskokem. V té se na začátku projevil širší kádr Lokomotivy, kdy dokázala několika rychlými koši z protiútoku otočit vývoj zápasu a vypracovala si až osmibodový náskok. Ten však na konci čtvrtky svými fatálními chybami a laxním přístupu v obraně promrhala, což se pro další vývoj utkání ukázalo jako klíčové. Do kabin jsme tak po šťastné trojce soupeře v poslední vteřině šli s náskokem pouhých čtyř bodů.
V poločasové přestávce jsme si zdůraznili nutnost zlepšit zejména obrannou činnost a přinutit soupeře k chybám. Navzdory faktu, že jsme mohli nasadit v danou chvíli to nejsilnější, co jsme v danou chvíli měli na palubovce, jsme nedokázali náskok udržet. Naopak celá poločasová porada jakoby neexistovala a domácí díky benevolenci našich "obranářů" dokázali vcelku snadno utkání opět zvrátit na svoji stranu. Za vše hovoří stav třetí čtvrtiny 20:8 pro domácí. Ve čtvrté čtvrtině pokračovala two men show litoměřických hráčů Tůmy a Bělohlávka, kteří si někdy dělali z našeho sobranného systému ala ementál slalomovou dráhu. Naše konto zatížili dohromady 40-ti body (takřka 2/3 bodů celého družstva). My jsme na to bohužel nedokázali zareagovat a po utrápeném výkonu v útoku (Kozák zůstal ve druhém poločase až příliš osamocený) jsme zaslouženě z Litoměřic odjížděli s nepořízenou. Přísnější měřítko snesli na útočné polovině snad pouze Štětka v prvním poločase a Kozák, bohužel se k nim však nepřipojil nikdo další. V obraně byl výkon družstva celkově velmi slabý.
V neděli nás čekal soupeř, jehož dosavadní výsledky budily respekt. Chomutovští Levharti zatím všem nadělovali úctihodný příděl a my jsme věděli, že pokud budeme produkovat stejnou obranu jako proti Litoměřicím, skončíme stejně jako předešlí soupeři. na tuto skutečnost byla zaměřena i předzápasová porada. Ta vzala za své však již v úvodních vteřinách hry. Soupeř nás překvapil zónovým presinkem a po několika odevzdaných míčích soupeři přímo do rukou (barvou dresů to být nemohlo, bílá a modrá jsou dostatečně kontrastní barvy) se soupeř dostal rychle do dvouciferného vedení. Nicméně s agresivní obranou na naší obranné polovině jsme se i přes oddechové časy nedokázali vypořádat po celý první poločas. Když se k tomu přidala i doslova tragikomická potence jasných příležitostí ke skórování ( v první čtvrtině jsme to měli z nájezdů jeden na nulu 6/1 !!!!), bylo jasné, že průběh druhého poločasu bude jen o tom ubránit na straně soupeře nepopulární "stovku". To se díky zlepšené hře ve druhém poločase, prostřídáním klíčových hráčů soupeře i kuriózní situaci, kdy Blažek trojkovým pokusem odstřelil alespoň konstrukci, když už ne soupeře, podařilo. Kompletní statistiky jsou k dispozici zde a zde.
Oba zápasy nám ukázaly, že bez tvrdé práce a 100% přístupu na trénincích nemůžeme myslet na lepší výsledky. Je třeba, aby všichni hráči pochopili, že je třeba bránit agresivně celých 40 minut. Pokud se nedaří na útočné polovině (což se samozřejmě může stát), musí to tým napravit v kolektivní obranné činnosti, a to zatím družstvu chybí. Nicméně všichni na tom budeme intenzivně pracovat a uvidíme, jak se to projeví na herním projevu třeba již 29. a 30. října, kdy hostíme přímé konkurenty o postup do extraligy Vyšehrad a Spartu.