Asi by šlo letošní, uplynulou sezonu shrnout několika slovy – ZÁBAVA, PÍLE, DŘINA, TÝM.
Uplynulou sezonu jsme vsadili na ZÁPAL kluků, který se nám sezonu předminulou povedlo zažehnout a jen jsme ho živili. S tím samozřejmě přitahovali šrouby v náročnosti tréninků, cvičení, více a více kladly důraz na pochopení samotné hry zvané basketbal. Často vedeme s kluky diskuse, proč děláme to a pak zas ono. Kluci pak vše lépe chápou a hlavně nejsou robotizování.
Jenže nic z toho by nemohlo fungovat bez docházky. Tím se zase oklikou vracíme k tomu ZÁPALU.
Zní to možná jako nějaký román, nebo pohádka, ale je to skutečně tak.
V této již uplynulé sezoně jsme toho na kluky a rodiče k tomu ZÁPALU nahrnuli strašně moc. Jezdili jsme na „přáteláky“ se špičkou republiky, hráli 2 soutěže, absolvovali turnaje. S rodiči, jsme se stali partnery nikoli konkurenty. To vše pak vyústilo v takový MIX, který těm klukům zkrátka nedal šanci než si basket užívat a hlavně mít téměř 100% docházku. Užívat si každou chvíli na tréninku, makat, pracovat a tím pádem zákonitě růst, zlepšovat se.
Dalo by se říci, že postup na republiky v kategoriích U11 a U12 je jakýmsi potvrzením výše psaných slov, ale není tomu tak. Mě jako trenéra mnohem více uspokojuje, jak jsou kluci připraveni technicky, mentálně. Jak basket milují, jsou do něho zažraní, a jak chtějí dále růst.
Je konec sezony, mnoho klubů má volno, na trénincích se nic neřeší, ale u nás a v tomto týmu ne. Kluků je stále v tělocvičně 3x týdně 16-20 kusů, makají doslova na krev. Člověku z toho až mrazí.
I přes obrovskou náročnost těchto kroků a celé letošní sezony je toto právě tím ZÁPALEM, který doslova zapálil všechny okolo včetně nás trenérů. Již kujeme pikle, co budeme dělat na soustředění. Jaký individuální plán klukům dáme na červenec a srpen, kam naší hru posuneme, na jaké pojedeme turnaje atd atd atd.
Za mě jako hlavního trenéra bych chtěl všem kolegům, všem rodičům a klukům samotným poděkovat, že mohu být součástí toho MIXU a se všemi si ten basket užívat, DĚKUJI !!!!
