Nabitý program, který naše U12-tky poslední měsíce měli, vyvrcholil mezinárodním turnajem v polském městě Radom. V naší kategorii startovalo 32 týmu z celé Evropy. Vyhlíželi jsme tak neskutečnou porci zkušeností. Byli jsme doslova natěšeni na jiné herní styly a další basketbalové zážitky. Na turnaj odcestovalo 14 hráčů, Vyleta, Ženíšek, Verdan, Mach Prokop, Mach David, Cvrk, Kozel, Klička, Hanzlíček, Kimia, Fastner, Zikmund, Motlík a Kudrlička. Po zhruba desetihodinové cestě jsme byli ve čtvrtek 16.5. na místě plni očekávání.
- Zápas: Loko – Zakrzewo PL 54:26
Turnaj jsme začali proti Polskému týmu v krásné sportovní hale. Po rozcvičení začala první pětka ve složeni Verdan, Kudrlička, Zikmund, Kozel a Fastner. Po několika málo rozpacích jsme začali postupem času více a více dominovat. Naše kolektivní hra nesla ovoce. Když pak druhá pětka ve složení Ženíšek, Vyleta, Hanzlíček, Klička, Cvrk ještě více přitáhla šrouby, tak o našem vítězství nebylo pochyb. Uvolněným, klidným a doslova šťastným výkonem jsme tak dokráčeli k první výhře.
- Zápas: Loko – Pruszcz PL 30:34
Zápas byl zas velkou zkušeností. Další Polský soupeř ctil obrovskou měrou pomáhání v obraně, skoro až dorostenecké. Naši borci, kteří neměli problém přejít jedna na jedna, pak naráželi i na 4 hráče, kteří vše hasili ve vymezeném území. Pak dle toho co trénujeme, následoval výhoz a střela. Jenže nám to nepadalo. Soupeř tak získával větší a větší vedení, během zápasu až o 16 bodů. Jenže, kluci si nechali poradit. Více jsme zagresivnili obranu a v útoku po výhozu z nájezdu nestříleli, nýbrž znovu najížděli. Najednou kluci z Polska nevěděli kam dříve skočit. Minutu a 20 sekund před konce jsme se dotáhli na 4 body a dokonce v tento moment šli sami na koš. Jenže jsme bohužel nedali. Po další úspěšné obraně opět nájezd a opět nic. Opět dobrá obrana a zbrkle řešená příhra, která skončila v autu, a bylo hotovo. I přesto poučný a super zápas.
- Zápas: Loko – Radom PL 37:25
- Ve třetím zápase dne, domácí tým. Čekala se mela, jenže my byli proti. Prakticky ihned od úvodu jsme poklidným výkonem dokráčeli k výhře. Jen díky naší nepozornosti v zakončení a opět velmi zatažené obraně soupeře nebylo skóre vyšší. Nic méně v zápase se více zapojilo všech 14 hráčů a nikdo nezklamal.
- Zápas: Loko – Podlaska PL 36:17
- Další zápas s Poláky. Další zápas zatažená obrana. Jenže my velmi dobře a agresivně bránili, což nám pomáhalo dosahovat na lehčí koše. Do toho souhra tipu nájezd a výhoz fungovala tak dobře, že jsme obranu soupeře doslova trhali. Dalším lepšícím se aspektem naší hry byl fast break. Rychlý přechod nám hrozně pomáhal ve všem. Snadnější koše, unavovat soupeře a hlavně dosahovat lepší a lepší sebevědomí.
- Zápas: Loko – Snakes Ostrava 40:47
Náš český soupeř z národního finále. Báli jsme se. Soupeř budil sakra respekt. Podle toho také vypadalo několik úvodních minut. Tahali jsme za kratší konec prakticky ve všem, ale nejvíce v rychlosti a hlavně v sebevědomí. Vypadalo to hrozivě, průběžně jsme prohrávali až o cca 20 bodů. Jenže ve třetí čtvrtině jsme mnohem lépe ustáli tlak Ostravy a mnohem více si v útoku začali připravovat půdu pro zakončení. Souhrou pak hráči na hřišti dělali místo pro Patrika Verdana, který své šance využíval. Začali jsme tak bod po bodíku soupeře stahovat. Poslední čtvrtku, druhá pětka, bojovala ve stejném duchu jako pětka první. Všichni se probrali. I přes velkou snahu se nám povedlo skóre jen korigovat. Další super zápas a super zkušenosti.
- Zápas: Loko – Bonjoanenses PT 36:38
- Zápas hrůzy, doslova. I přes úctu k soupeři není pochyb, že to byl zápas, kde jsme měli vyhrát o 20-30 bodů. Začátek zápasu tomu nasvědčoval, vedení 8:2. Jenže pak jsme zkrátka zapomněli dávat koše. Šance byly, ale jeden, druhý, třetí, desátý nedaný šoupák přiváděl celý náš tým do větší a větší letargie. Nepomohlo nic. I přesto jsme stále vedli, ale nakonec prohra. Prohry se dějí. Děje se i to, že někdy prohraje lepší, ale myslím, že pro celý náš tým včetně trenérů byla škoda takto zakončit turnaj. Po zápase nechyběli slzy, naštvání, ale to je holt sport. V šatně jsme si vše řekli a odjížděli se vztyčenou hlavou.
Zhodnocení trenéra, Kozla: Opravdu vražedný měsíc. NF U11, NF U12, Festival U13 a nyní turnaj v Polsku U12. Pro nás trenéry a všechny kluky 2007 a 2008 velmi hektický květen, ale zpětně musím hodnotit, že to stálo za to. Za tyto akce všichni kluci nasbírali velkou porci zkušeností, mohli si vyzkoušet jaké to je hrát proti nejlepším, proti cizincům, proti jiným stylům apod. I přes velkou porci trpělivosti, kterou musíme my trenéři mít, je neskutečně fajn s nimi být, prožívat s nimi srandy a klukoviny. Co se týče basketu tak mě jako trenérovi tyto akce jasně ukázali kam tým směřovat. Ukázali mě, na čem zapracovat. Již jsem to zmiňoval po NF U12, jednoznačně největší díl dalšího posunu spolkne práce s psychikou a snažit o větší agresivitu. Jinak jsme i tady, mimo ČR, byli raritním týmem, co se týče spolupráce a kolektivního pojetí. Ukazuje se, že se naši kluci neztratí ani na mezinárodní scéně a mohli by být velkým přínosem do budoucna pro náš klub.“
