Žákovská liga U15 je již v plném proudu a do Plzně zavítali další dva soupeři z hlavního města Prahy, a to Sokol Pražský a BSK Modřany – Jižní Supi. Loňskou sezónu jsme s oběma soupeři dvakrát prohráli rozdílem třídy, a proto nás zajímalo, zda práce, kterou odvádíme na tréninku nás vede ke správnému cíli či nikoliv.


BK Lokomotiva Plzeň x Sokol Pražský  45:86

Soupeř ze Sokola Pražského přijel v plné sestavě a s velkou výškovou převahou nad našimi borci. Vstup do utkání byl z naší strany špatný. Za úvodní tři minuty svítilo na výsledkové tabuli skóre 0:8 a náš typický vlažný start dostal soupeře na koně. Kluci to nevzdali a začali tlačit a postupem času se dostali do zápasu. Skóre na konci první čtvrtiny 14:19 hovořilo za své. Postupem času nás sráželi minižákovské chyby a rozdíl ve skóre narůstal. Je nutno říci, že hráči Sokola nepřevyšovali naše hráče jen výškou, ale i drivem a chutí dát za každou cenu koš.

 

BK Lokomotiva Plzeň x BSK – Jižní Supi 56:91

V neděli bylo po prvních třech minutách hotovo. Hrozivé skóre 4:22. Hostující hráči si s obranou dělali doslova, co chtěli. Ani jeden z plzeňských hráčů nedokázal ubránit 1 na 1. Několikrát byl hostující hráč dokonce sám pod košem a dokázal potrestat tuto naivitu obrany. Celé průběh se nesl v podobném duchu a hlavně trojice Semrád, Lízalek a Šafařík si doslova dělali co chtěli.

Komentář trenéra:

 

„Do utkání jsme šli s velkým očekáváním a chutí dokázat sobě, rodičům a fanouškům, že dřina, kterou kluci kousají má svůj význam. Je ale hrozně těžké prát se o vítězství, když každé utkání začíná stejně. V sobotu 0:8 v neděli dokonce 4:22. A to je o tom, jak k utkání hráči přistupují a jak jsou v hlavách nastavení. Ustrašený a nebojácný výkon nám vždy sebere začátek a je hrozně težké se pak do utkání vrátit. Kluci po chvilce ožijí, začnou si věřit a ten styl, který hrají, začne mít parametry ligového utkání. Pak ale vždy dojde ke zkratům jednotlivých hráčů, které doslova dají soupeři koše zadarmo. Buď při vyhazování z autu nebo přihrávkou rovnou do rychlého protiútoku. Poslední věcí, se kterou jsem hrubě nespokojen je tzv. drive do koše, který je nulový. Žádná chuť dát koš nebo vytvořit situaci pro spoluhráče a v neposlední řadě strach z kontaku. Na druhou stranu je to pro nás cenná lekce a tréninkový plán v následujícím období tomu bude přizpůsoben.“