V sobotu jsme odehráli odvetná utkání kvalifikace proti Klatovům, tentokrát na domácí palubovce.

Do druhého zápasu jsme šli s tím, že pokud chceme postoupit, musíme vyhrát o více než 22 bodů. To byl totiž rozdíl, s kterým jsme přijeli z Klatov po prvním zápasu kvalifikace jako poražení. Zápas jsme bohužel prohráli podobným rozdílem jako první utkání v Klatovech, a tak na Národní Finále minižáků do Ostravy nepostupujeme.

Důvodů proč jsme obě utkání nezvládli je hned několik:

1) Klatovy jsou zkušenějším a vyhranějším družstvem. Umějí lépe řešit útočné zápasové situace (přečíslení, 1 na 1).

2) Nízká četnost hráčů ročníku 2004. Bohužel obě utkání jsme odehráli především s hráči ročníku 2005 a mladší.

3) Bohužel ani v jednom zápase jsme neodehráli v kompletní sestavě. V prvním zápase nám chyběli 3 hráči ze základní desítky. V Plzni nám chyběl kapitán a tahoun družstva a další dva hráči ze základní rotace.

4) Malá bojovnost v druhém domácím zápase

Komentář hlavní trenérky Andrey Roubalové:

„Přestože jsme na Národní finále nepostoupili, jsem ráda, že si kluci mohli zahrát dvě takto "vyhecovaná" utkání. V prvním utkání "divoká" klatovská atmosféra dokázala kluky vyhecovat a předvedený výkon a nasazení se mi až na poslední čtvrtinu, kde jsme polevili, velmi líbil. Přestože jsme prohráli o 22 bodů a chyběli nám tři stěžejní hráči, kluci se dokázali semknout a bojovat jako jeden tým. Byl na nich vidět velký výkonnostní pokrok a to je pro nás jako trenéry nejdůležitější. V Plzni nás čekal velmi těžký úkol a to, porazit Klatovy rozdílem minimálně 23 bodů. Bohužel nám na našem výkonu nepřidalo ani to, že kvůli nemoci namohl nastoupit náš kapitán Vojta Klička. Takové věci se ale stávají, proto se na ně nemá cenu vymlouvat. Kluci v Plzni nepředvedli tak bojovný výkon jako v Klatovech, chvilku mi i přišlo, že zápas prohráli již předtím, než vyšli na hřiště. Každopádně jak už jsem říkala na začátku, pro kluky byla kvalifikace velká zkušenost, doufám, že si z ní něco odnesli. Především to, že je stále potřeba chodit na tréninky, ale zároveň chtít na sobě pracovat i individuálně.„

Pro nás nyní ale sezóna nekončí, čeká nás spousta přátelských zápasů a turnajů, na které se mohou kluci těšit a doufám, že se dokážeme vypracovat tak, že budeme Klatovům v příštích letech důstojnými soupeři.

Komentář asistenta trenéra Filipa Mariana:

„Na národní finále jsme nepostoupili, avšak sezóna pro nás nekončí. Kvalitní zápasy na Národním finále, o které budeme ochuzeni, nahradíme turnaji a přáteláky. Naši borci potřebují hrát co nejvíce zápasů. V obou zápasech na nich byla znát velká nervozita a nevyhranost, na druhou stranu většina z nich udělala za poslední půl rok obrovský výkonnostní pokrok, což je potěšitelné. V druhém domácím zápase mi trošku mrzela odevzdanost a malá bojovnost některých našich hráčů. Možná to bylo i z toho důvodu, že vnímali v jaké neúplné sestavě (především bez kapitána Vojty Kličky) hrajeme. Každopádně musíme pokračovat dál v tvrdé práci na tréninku a odehrát co nejvíce takovýchto zápasů, které našim hráčům dají co nejvíce zkušeností."