Extraliga U17 vrcholí a do konce základní části zbývaly před víkendem jen 4 zápasy. Naši kadeti měli na programu poslední dvojzápas na hřištích soupeřů. Páteční zápas v Písku těsně prohráli, aby v neděli přesvědčivě porazili Spartu.
Bohužel rána pro družstvo přišla již ve čtvrtek, kdy se zranil Martin David a je jasné že nejen zbytek základní části se budou muset naši kadeti obejít bez něj. I přes to se páteční zápas s Pískem nevyvíjel špatně, avšak těsná prohra byla další ranou.
Asi víc než jindy byla pro družstvo potřebná jednodenní sobotní pauza. V neděli jsme totiž po kolektivním výkonu a vyrovnané první čtvrtině přehráli Spartu a upevnili si umístění v první čtyřce tabulky.
Komentář trenéra:
Naše družstvo na konci základní části soutěže prožívá nejtěžší období v sezóně. Michal Kozák se prakticky od srpna nemůže zbavit zdravotních potíží a před víkendem absolvoval pouze 2 tréninky, samozřejmě je to na jeho výkonu znát. Se zdravotním problémem se potýká i Ondra Fleischhans, který toho taktéž mnoho za poslední měsíc nenatrénoval. Do toho zranění Martina, na které jsme vlastně ani nemohli reagovat, protože se stalo necelý den před zápasem. Toto nejsou ubrečené řádky, jen prostě konstatování faktu, proč poslední zápasy nehrajeme v optimální formě.
I když jsme v Písku těsně prohráli, k vítězství bylo strašně daleko. Domácím chyběl Dlugoš, což je možná vnitřně více posílilo a hráli více týmově. Naopak my jsme se utápěli ve vlastní marnosti a nervozitě. Neúčast tahouna a nejlepšího obránce byla patrná, bohužel nám nervozitu přinášeli i kluci z lavičky, kteří se šli na hřiště jen schovat. I když jsme v závěru dotahovali rozdíl ve skóre, na vítězství to nestačilo. Především v obraně nám v druhém poločase chybělo více morálky a vůle.
Z nedělního zápasu mám naopak celkem dobrý pocit. Bylo vidět, že den volna klukům prospěl a dali se dohromady především po psychické stránce. V šatně jsem konečně viděl odhodlaný Tým, který se chtěl poprat o vítězství. Na našem výkonu byly ještě znát výše popsané problémy. ale už jsme hráli více kolektivně a hlavně odvážně. Klid a sebevědomí přinesli i střídající Schwob, Pitra a Špulák, kteří na hřišti bojovali a v útoku byli nebezpeční. Zaslouženého vítězství jsme se dočkali i přes herní výpadek na konci třetí čtvrtiny, kdy se rozdíl ve skóre dostal pod 10 bodů. Družstvo si tak dokázalo, že můžeme (a budeme) vyhrávat i bez M.Davida a to nejhorší již máme za sebou.
Nyní si krátce odpočineme a pak už se budeme připravovat na poslední zápasy základní části, v ní přivítáme sousedy z tabulky - o skóre druhé Pardubice a o skóre čtvrté Brno. Budeme bojovat o co nejlepší postavení pro play off. Pokud budeme hrát a bojovat jako tým, rozhodně nejsme bez šance.