V sobotu jsme hostili tradičně BK Klatovy. V prvním zápase jsme vyhráli po prodloužení, a v druhém prohráli značným rodzílem.

V prvním zápase jsme poločas prospali. V druhém se z naší strany zlepšilo nasazení a vypadalo to, že zápas urveme. Klatovy však zabojovali a v samotném závěru zápas dorovnali na remízu. Rozhodlo se tedy v prodloužení, kde jsme byli šťastnější.

Druhý zápas jsme naprosto rezignovali, jak v plnění taktických pokynů z lavičky,tak hlavně nasazení. Klatovy šli od začátku jasně za vítézstvím a my jsme jen přihlíželi a nedokázali klást žádný větší odpor. 

 

Komentář M.Davida. 

Pozitivní je, že si kluci vyzkoušeli vyrovnaný zápas, a to dokonce s prodloužením. Tyto zápasy přesně potřebujeme. Tím však veškeré pozitivní věci končí. První zápas jsme urvali jen silou vůle, ale i tak byl náš výkon špatný hlavně po taktické stránce. Ve druhém musím říct, že jsem se styděl za to, co jsme předváděli. Můžeme prohrát. Bez proher to nejde a jen z porážky se hráči nejvíce poučí. Ale nikdy se zápas nesmí vzdát, tak jak to kluci předvedli v druhém zápase. Hrát když se daří umí každý, ale hrát a bojovat, když se nedaří, to je to, co tvoří dobrý tým. Bohužel v sobotu se ani jeden hráč, který by zvednul prapor a strhnul náš tým jeho dobrým výkonem nenašel. Doufám, že po důrazné a pro někoho možná i nepřijemné promluvě se kluci zamyslí, a zlepší  svůj přístup jak v tréninku, tak v zápasech. Protože toto rozhodně není hra, kterou se chceme prezentovat.