3. – 6.2.2022 se v Plzni na Lokotce uskutečnil turnaj EYBL, European Youth Basketball League, nebo-li Juniorská Evropská Liga pro kategorii U14, kluci ročníku 2008. Tento ročník je napříč krajem poměrně silný a v republikovém měřítku zcela určitě patří do užší špičky. Nebylo tedy divu, že náš klub tyto kluky do Juniorské Evropské ligy v této sezóně přihlásil. Po zkušenostech, které jsme nabírali na prvním turnaji v Maďarsku přišel turnaj druhý, v Plzni. Myslím, že nejen veřejnost, trenéry, ale především kluky samotné velmi zajímalo, jaký udělali progres. V čem jsme svou hru zlepšili, jak jsme se poučili z Budapešti, kde jsme zcela neukázali, co v nás je a všechna svá utkání prohráli. Výběr týmu, který byl tvořen z hráčů Plzně (Zikmund, Motlík, Fastner, Kozel, Hanzlíček, Klička, Kimia, Mráz), Domažlic (Vaněk, Pernica) a Klatov (Šlof, Kavka) ukázal, že progres přišel. Tým sehrál 4 krásné zápasy, které kluky donutily ze sebe vy mačkat maximum a jak řekl klasik, o tom to přeci je.
1.zápas: Loko – Debreceni Kosarlabda Akademia 73:49
Úvodní zápas turnaje. Plné hlediště rodičů, klubových kolegů napříč všemi kategoriemi, veřejnosti, ale i fandů basketbalu. Zápas začal rozpačitě. Chvíli jsme si zvykali na jiný styl. Hledali sami sebe. Malinko nám to drhlo v takové přirozené odvaze. Zcela zbytečně jsme občas volili příhru, namísto zakončení a naopak. Co, ale postupem času začalo poměrně fungovat a v průběhu turnaje se ukázalo jako zásadní byla obrana. Čím dál více jsme se učili chápat, že na této úrovní to jinak, než kolektivně zkrátka nepůjde. V průběhu prvního poločasu jsme si vytvořili mírné vedení, které jsme jako na houpačce drželi až do poloviny 3.čtvrtiny. Zlom nastal zhruba 2 minuty do konce třetí desetiminutovky. Tam se nám povedlo soupeři odskočit na rozdíl 14 bodů. V tento moment jsme nabrali důležité sebevědomí a vedení jen navyšovali. Konečné skóre může vypadat na pohodový a lehký zápas, ale není tomu tak. Soupeř nás nutil hrát na maximum. Učil nás důležitosti vyššího basketbalu.
2. zápas: Loko – College Basketball 75:95
Doslova zápas dvou poločasů. Soupeř byl svižný, fyzický a přivezl s sebou dva dominantní rozdílové hráče. Především pak podkošový hráč nám zatápěl s lehkostí a takovou samozřejmostí, že to byla pro naše kluky neskutečná škola. I přesto jsme, ale první poločas byli lepší. Na hranici výkonu a fyzického vypětí se nám povedlo první poločas urvat pro sebe a vést rozdílem 9 bodů. V této části zápasu nás extrémně držela střelba z dlouhé vzdálenosti a kolektivní obrana, která ve dvou fázích skoro až zdvojovala podkošový prostor. Jenže tento styl obrany je zkrátka velmi náročný nejen fyzicky, ale na mysl, včasné a správné rozhodování a také na komunikaci. To vše, ale zkrátka druhou půli odešlo. K tomu jsme ztratili jistotu i v zakončení a zápas doslova odevzdali. I přes zklamání bylo, ale nutné zápas zhodnotit velmi pozitivně. Nabité zkušenosti jsou k nezaplacení a bez proher není vítězství.
3. zápas: Loko – BC CSU Sibiu 75:63
Další nervy drásající zápas, který z kluků mačkal naprosté maximum. Opět jiný styl hry od soupeře a opět naše uvědomění, že samo se nic neudělá, že každý vynechaný krok soupeř ztrestá a především pak, že jedinec neudělá sám vůbec nic. Soupeř se celou první půli opíral o jednoho hráče z perimetru, který nám sypal koš za košem. My mu to dost ulehčovali. Velmi často jsme stáli špatně a prostor pro nájezd soupeři otevírali. Ve druhém poločase si tohoto hráče vzal na starost Tonda Hanzlíček a prakticky k ničemu jej nepustil. Místy připomínal doslova pitbula, který se zakousl a nepustí. Do toho se přidal zlepšený útok podpořený jak vniky do koše tak střelbou z dálky a zápas jsme postupem času začali překlápět na naší stranu. Hrozně důležitá výhra z hlediska nálady týmu. Důležitá odměna za poctivě odmakaný zápas.
U14 BK Lokomotiva Plzeň - BC CSU Sibiu - RO (turnaj U14 EYBL)
4. Zápas: Loko – Honvéd Budapešť 59:72
Poslední zápas, zápas o 3.místo v turnaji se soupeřem, kterého jsme již znali. Hráli jsme proti němu v Budapešti zhruba před 3 měsíci. Tam to byla jednoznačná záležitost našeho soupeře a prakticky po 1.čtvrtině bylo hotovo. Zápas tedy mohl být jakýmsi srovnáním naší snahy, píle a zda pracujeme správně a posouváme se. Předem musíme říci, že ano. Vstup zápas byl z naší strany fantastický. Než se hosté stačili rozkoukat tak jsme vedli 13:0. Zde se ukázalo, jak důležité je umět využít nabídnuté šance a vyšperkovat svou snahu 1na1 košem, což nám po celý turnaj malinko dělalo problémy. Po následném timeoutu se soupeř oklepal a jak se dalo asi čekat, vrátil se do zápasu. My nehráli vůbec špatně, dokázali jsme si vytvořit dost šancí na zakončení, ale především z dálky se nám první poločas opravdu nedařilo. Poločas 31:38. Celá druhá půle se nesla v duchu naší maximální snahy stáhnout náskok soupeře, což se také stalo. Co nám nešlo první poločas, střelba z dálky, začalo v tom druhém padat. Najednou 3 trojky v řadě, za chvíli další jedna a delší dvojka, bylo srovnáno. Bohužel tento trend jsme neudrželi a hloupými ztrátami, kdy na nás Honvéd zatlačil a my neochotni plnit taktické pokyny, zápas doslova pustili z ruky. Nic méně další super zápas a další neskutečné zkušenosti.
Komentář trenéra, M.Kozla: skvělý zážitek nejen pro kluky, ale i pro mě. Být trenérem tohoto týmu doma v Plzni, před plnou tribunou v zádech bylo opravdu někdy až elektrizující. Na druhou stranu to neslo i určitý závazek, který jsme myslím splnili. Zápasy byli zcela určitě nad rámec věku všech kluků a nad rámec domácí soutěže. Kluci museli řešit mraky jiných okolností, detailů a taktiky. Mohli si ověřit, že když nedělají vše naplno, jsou potrestáni košem a třeba i střídáním. Ověřili si, jak vše souvisí se vším a hlavně, že v rámci kolektivu a týmu dokáží víc, než kdyby hráli sami. Ten, kdo pak byl ochoten vystoupit ze své komfortní zóny a přinést do své hry něco více byl zkrátka na hřišti vidět, dostal více minut a více důvěry. Na druhou stranu nikdo na sebe nežárlil, lavička žila, což bylo někdy až dojemné. Pokud mám pak hodnotit samotný basketbal tak toto byl prostě vyšší level a jasně se ukázalo, jak obrovský smysl má právě v tomto věku takovou konfrontaci klukům dopřát. Pro jejich rozvoj neskutečná porce zkušeností. Je úžasné kam se kluci tohoto ročníku pod vedením otců nadšenců a obětavých rodičů dostali. Jsem přesvědčený, že právě toto je u těch kluků jen začátek. Je třeba na závěr poděkovat všem kdo nás po celé 4 dny v turnaji povzbuzovali, klubu za tu možnost si takový turnaj zahrát a jednotlivcům v čele s p.Zdeňkem Zemanem za super organizaci hodnou takové akci, tak tedy díky všem.“
