V sobotu 27. a v neděli 28.2., jsme v rámci Žákovské ligy U14 přivítali na své palubovce BK Slaný a Tygry Praha.
Pokud jsme si chtěli uchovat naději na umístění mezi prvními čtyřmi a tím pádem účast v předkole o republiku tak jsme museli vyhrát.
Především sobotnímu soupeři ze Slaného jsme měli co vracet. Na jejich palubovce jsme prohráli rozdílem 12-ti bodů.
Loko vs. Slaný 82:45 - statistiky
Do zápasu jsme nastupovali s potřebnou sebedůvěrou, ale i s respektem. Věděli jsme, že nás čeká urputný boj především pod košem, kde hosté disponují vysokými hráči. Jejich taktika je na tento styl hry uzpůsobena. Celý týden jsme tak kladli v přípravě důraz na 3 věci. Box out, rychlý protiútok a střelba ze střední vzdálenosti a vyplatilo se. Samotný úvod zápasu, ale nebyl žádná hitparáda. Byli jsme nesoustředění, bojácní a zmatení. Pokyny z lavičky zase na hřiště nedošli, takže se nemůžeme divit, že jsme prohrávali. Do druhé čtvrtiny to ale bylo jiné kafe. Zde se naplno projevila vyrovnanost naší lavičky. Soupeř musel své řady prostřídat, tím ubyla kvalita, ale u nás nikoli. Prakticky ihned jsme dominovali. Naše nátlaková kolektivní obrana dělala soupeři značné problémy. My dali několik snadných košů a vytvořili si poločasový náskok 19-ti bodů. Po přestávce se hosté ještě snažili se zápasem něco udělat a v jednu chvíli snížil náskok na 11 bodů. Nic méně, po důsledném upozornění našich hráčů, že tudy cesta nevede jsme zápas dotáhli do vítězného konce. Jak již bylo řečeno, na maximum se projevila vyrovnanost naší lavičky a své udělala i dirigentská taktovka Tomáše Vylety.
Loko vs. Tygři Praha 82:45 - statistiky
Do zápasu jsme nastupovali opět s respektem, ale i vědomím, že my jsme jasnými favority. Plán byl tedy jasný. Točit pravidelně sestavou a zapojit méně vytěžované hráče ze soboty a především 3 mladší z kategorie U13. Chvíli nám trvalo než jsme se s tímto plánem ztotožnili a než všech 5 hráčů chtělo hrát basketbal. Jakmile si to sedlo tak o vítězi nebyl pochyb. Mrzet nás může mraky ztrát ve snaze rychlého protiútoku, kdy jsme špatně řešili výběhy a koridory. Dalším velkým mínusem byla malá organizace hry. Naše herní variace a systémy vycházeli, je proto s podivem proč je nahrajeme mnohem více. Z lavičky takové pokyny byly. Na tom musíme mnohem více zapracovat.
Nyní nás čekají 2 poslední zápasy a to na Sokole Pražském a Vyšehradě. Pokud se nám alespoň 1 podaří zvítězit tak nám právo na předkolo o MČR již nikdo nemůže vzít. Stále nás tedy čeká tvrdá práce a podcenění nebo uspokojení nepřipadá k úvahu.
