K posledním dvěma zápasům sezony nastoupil tým U15 o uplynulém víkendu a domácí palubovce proti BA Sparta a BK Brandýs nad Labem. V sobotu jsme po rozpačitém začátku Spartu doslova smetli, kdy především hráči z lavičky ukázali srdce a dokázali nahradit marodícího Vaníka, Kuffnera a zraněného Kozla. Naopak v neděli po dobrém vstupu a prvním poločase jsme se ve 3.čtvrtině zcela rozsypali. Na hřišti prakticky nebyl nikdo kdo by dokázal zápas zlomit v náš prospěch. Bohužel jsme tak sezonu ukončili nečekanou prohrou.


Loko – BA Sparta 82:69

Úvod zápasu jednoznačně patřil hostům. Lépe se doplňovali a především využívali své šance, zatímco my jen stříleli a stříleli, bohužel ale bez úspěchu. Postupem času jsme začali, ale přicházet na to, že mnohem lepší je najíždět a zakončovat z bezprostřední blízkosti koše. Zhruba 10-ti bodové vedení Sparty jsme tak smazali ještě do poločasu. Po poločase již bylo hřiště naše. Postupem času se ke slušně hrajícímu Motlíkovi přidával Zikmund, Kudrlička a další a vysoká zcela zasloužená výhra byla na světě. Kaňkou v zápase bylo zranění, v posledních minutách zápasu Michala Benedikta, který si doslova „urval“ koleno a bohužel musel na operaci. Přejeme mu brzké uzdravení a rychlý návrat pod bezedné koše.

Loko – Brandýs nad Labem 59:68

Do posledního zápasu sezony jsme nastoupili až s přílišným uvolněním. I přesto, že jsme vedli, počet jasných příležitostí, které jsme nedali byl vlastně důsledkem naší prohry, poněvadž jsme měli na to, abychom do poločasu vedli jasným rozdílem. Bohužel to se, ale nestalo. Ve třetí čtvrtce, kluci z Brandýsa potrestali naší nedůslednost 11 body v radě. Naše vedení se tak rozplynulo a začalo drama. V tom se bohužel nenašel nikdo, kdo by pozvedl náš prapor, ba naopak. Kupili jsme chybu za chybou, hráli individualisticky a nepůsobili jako tým. Zaslouženě jsme tak odešli poraženi.  

Komentář, p.Erika Eismana: Tak prvotně bych chtěl poděkovat všem hráčům, rodičům, kolegům a speciálně asistentovi Markovi Kozlovi za celou sezónu a jeho profesionální přístup. Hráči teď dostanou krátké volno a pak se už začnou připravovat na novou sezónu v dorosteneckém programu. Co se týká posledního hracího víkendu, tak jsme do nej šli s tím, že více prostoru dostanou hráči, kteří neměli v sezóně stěžejní role. K tomu někteří hráči dostali volno ze zdravotních důvodu. A musím říct, ze chvílemi se kluci z lavičky neměli za co stydět a to zejména v sobotním utkání se Spartou, kdy po ospalém začátku, právě oni přenesli dobrou energii na palubovku a nastartovali zápas až do vítězného konce. Bohužel jako naše výkony v cele sezóně byli na “horské draze”, tak tomu bylo i v nedělním utkání s Brandýsem. Někteří hráči nechtějí nebo nedokážou si nechat poradit a pořád opakují stejné chyby a když to nejde po dobrém ani po zlém, pak si tedy na to musí přijít sami a trochu se v tom musí vykoupat. Snad poslední čtvrtina s Brandýsem byla pro ne dostačující lekce. Nicméně prohrát a odnést si z toho ponaučení do budoucna, aby se to kvůli stejným chybám neopakovalo, je někdy cennější než vítězství. Závěrem “sláva vítězům a čest poraženým”.