O uplynulém víkendu zajížděli žáci U14 Lokotky do Prahy, kde se střetli v sobotu s místním Sokolem. V neděli pak s týmem Jižních Supů. Stále však bez řady zraněných opor.
Sokol Pražský x BK Loko Plzeň (132:65)
Od úvodu zápasu diktovali tempo favorité z hlavního města, kteří dokázali skvěle trestat chyby hráčů Lokomotivy. Ti se extrémně trápili v obraně. Nedařil se jim doskok a měli obrovský problém s orientací na hřišti. Navíc se nechávali poměrně snadno překonávat v obraně 1 na 1 především, díky nedostatečné důslednosti. Pozitivní stránkou tohoto zápasu byla určitě ofenziva Západočechů.
Byli schopni překonávat ve hře 1 na 1 své fyzicky značně vyspělejší soky. Navíc se v útoku poměrně dobře pohybovali a putoval jim i míč z rukou, díky čemuž si vytvářeli dobré střelecké pozice. Tedy až na výjimku ve třetí desetiminutovce, kdy si hráči přestali půjčovat míč a vedlo to ke krátkodobé impotenci na útočné polovině. Navíc dokázali zahrát i řadu rychlých protiútoků, které dobře řešili.
Jižní Supi x BK Loko Plzeň (101:63)
Vstup do zápasu patřil Supům, kteří svou na pohled agresivní obranou, kde často docházelo ke zdvojení či ztrojení získali řadu míčů a dávali jednoduché koše. Po oddechovém čase se hráči Lokotky uklidnili a začalo dařit v přechodu na útočnou polovinu, kde si věděli následně rady ve hře 1 na 1 nebo s přesilovou situací a začali tak dotahovat své soky. Dařilo se jim i na doskoku na obou stranách hřiště, což jim pochopitelně pomáhalo. Problémem ale byly jejich výpadky v koncentraci, které vedly k několika sekvencím, kdy dokázali až ztratit 10 míčů během 2 minut, ze kterých dal soupeř jednoduchých 20 bodů. Tyto pasáže ve výsledku rozhodly výsledek utkání ve prospěch domácích s poměrně velkým bodovým rozdílem.
Komentář Z. Zemana: „Odehráli jsme 2 úplně odlišné zápasy. V sobotu jsme hráli proti výbornému týmu Sokola Pražského, který prokázal svou dosavadní dominanci. Jeho hráči převyšovali naše o 2 třídy po fyzické stránce. A navíc jsme v obraně hořeli snad ve všech aspektech, které tato činnost má. Pozitivem ale je, že se nám poměrně dařilo v útoku, kdy jsme si věděli rady ve hře 1 na 1 a zlepšil se i náš pohyb.
V neděli jsme nevstoupili do zápasu dobře. Po time-outu jsme se ale začali pomalu vracet do zápasu. V útoku jsme hráli opět slušný zápas, proměnili jsme řadu absolutně otevřených střel či jednoduchých nájezdů po dobré hře 1 na 1. Problémem ale bylo to, že jsme udělali neuvěřitelné množství ztrát proti soupeřově obraně, které plynuly jen z naší nepozornosti.“
