Stejně jako školní rok se po letním spánku rozbíhají i basketbalové soutěže. Našemu týmu to vypuklo o uplynulém víkendu, kdy doma hostil těžkou váhu z Prahy, BA Sparta a Sokol Pražský. Po kvalitní a náročné přípravě jsme se na zápasy těšili a chtěli minimálně jednou vyhrát. Jenže bohužel naše plány během týdne pohasínali a pohasínali tím, jak postupně pro nemoc odpadávali další a další kluci. Nakonec chyběl Motlík, Zikmund, Klička, Kufner a rovnou z postele šli na plac Vaník a Kudrlička.


I přesto, že sestava byla jaká byla jsme malinko doufali, alespoň v jedno vítězství. Dále v dobře předvedenou hru plnou všeho nového, na čem jsme v létě pracovali. Jenže opak byl pravdou. Kluci byli zakřiknutí, ustrašení, na 50% výkonu. Snad ani nechtěli vyhrát ba co víc, někteří jako by ani nechtěli hrát. V obou zápasech jsme tak dostali doslova výprask, který tento tým za svou historii snad nepamatuje.

Loko – BA Sparta 67:117

Loko – Sokol Pražský 60:101

Jednoznačným pozitivem zápasů, ale bylo, že s takto kvalitními soupeři dostali mraky minut kluci, kteří doposud tolik nehráli. Mohli si tak vyzkoušet jaké to je a tím se posunout jako jednotlivci, což  v konečném důsledku může v budoucnu posunout i celý tým. V zápasech bylo zcela určitě mraky pozitiv, nic méně musíme zlepšit především hlavu, nastavení mysli, pracovat na udržení pozornosti, dodržování taktických pokynů a nejvíce pak touze nechat se „kaučovat“ a nechat si poradit. Nyní máme týden na to všechny nechat domarodit a potrénovat. V příštím týdnu ve středu 28.9. na státní svátek hrajeme v Písku a následnou sobotu 1.10. a neděli 2.10. hostíme krajské kolegy BA Klatovy a Jiskru Domažlice kde se ve všech třech zápasech budeme chtít vrátit na herní a výsledkovou úroveň kam patříme.

Komentář trenéra, Erika Eismana: Tak prvotně gratulace soupeřům k zaslouženému vítězství, snad budeme příště důstojnějším protivníkem. Do obou utkání jsme bohužel nastoupili v okleštěné sestavě a o co hůř bez zdravého sebevědomí. Někteří hráči se s tím popasovali na hřišti lépe a někteří hůře. Když pominu výsledkovou část, tak se v utkání objevovali dobré úseky, kdy nám putoval míč, hráli jsme rychle dopředu a v obraně komunikovali a dobře rotovali i na doskoku. Bohužel těch úseků nebylo mnoho ať příčinou absence hráčů z hlavní rotace nebo mentálním výpadkem. Nedařili se nám pasáže na útočné nebo obranné polovině, čehož soupeř dobře využíval a zakončoval jedna na nula bez obrany a nebo jsme ho nechali volně doskakovat a náš útok se stal statickým a driblujícím cvičením.