Od 29.4. do 1.5. se náš tým U14 účastnil vyvrcholení sezony Mistrovství České Republiky ročníku 2008 a mladší v Brně. Již samotný postup na tento turnaj, mezi 8 nejlepších je velkým úspěchem. Musíme si totiž uvědomit, že kategorie U14 nejprve hraje ligu v 6 skupinách, přičemž každá skupina má zhruba 8 týmů. Poté z každé skupiny postupují 2 týmy do extraligy o dvou skupinách, každá z nich 8 týmů a až pak následně první 4 z každé skupiny postupují na MČR, kam se náš tým zaslouženě probojoval. Bohužel ne zrovna ideálně načasovaná forma a nezvládnutý druhý poločas druhého zápasu nám přisoudili 8. místo. Nic méně se samotnou špičkou držíme jednoznačně krok a ani jedna prohra jak v extraligové části a ani na MČR nebyla tzv o parník.
Loko – NH Ostrava 55:74
Největšího favorita turnaje, tým, který svou extraligovou část ve druhé skupině vyhrával doslova o parník až dva jsme vyfasovali hned na úvod. Paradoxně to byl náš nejlepší zápas na turnaji. Dlouho dobu jsme favorita trápili a ještě na začátku poslední čtvrtiny Ostrava vedla „jen“ o 10 bodů. V zápase nás hodně držela bojovnost a střelba z dlouhé vzdálenosti. Bohužel nás na kolena srazili chyby v zakončení a mnohdy usnadněná cesta do koše kdy nám vázl help a doskok.
Loko – Tygři Praha 50:61
Odveta posledního extraligového zápasu. Věřili jsme si a poločas soupeře doslova drtili. Vedení o 21 bodů, komplexní hra, bojovnost zkrátka vše, co tam mělo asi být. Jenže po poločase obrovský kolaps. Tygři začali pomalinku ukrajovat vedení a každým svým košem jim stoupalo sebevědomí, zatímco to naše padalo a padalo. Bohužel jsme zklamali především v útoku. Chyběla nám rotace a od některých hráčů chuť vzít na sebe odpovědnost. Vstřelených 8 bodů za poločas je šílené číslo. Bohužel nás tento zápas zcela vykolejil a jasně se negativně promítl do našeho posledního klání na turnaji.
Loko – Snakes Ostrava 51:62
Poslední zápas, kde nám chyběla taková ta lehkost. Hodně věcí bylo křečovitých, hraných až moc na sílu. Celý zápas jsme se drželi díky obraně a mnoha ziskům, jenže jak zápas postupoval, nám docházeli síly, tak naše obrana povolovala a tím nám zápas začal pomalu unikat mezi prsty.
Komentář trenéra, M.Kozla: tak vzhledem k tomu, že se jednalo o mé poslední „koučované“ zápasy u tohoto ročníku, kluky přebírá od příští sezony p.Erik Eisman, jsem se chtěl loučit lepším výsledkem než osmým místem. Jsem přesvědčený, že kvalitu na to kluci mají. Prakticky v žádném zápase v extraligové části a ani na MČR jsme neprohráli drtivým rozdílem. Vždy to bylo tak nějak těsně. Je tedy třeba si říci, že se špičkou republiky držíme krok a právě to je vizitka naší několika leté práce a snahy. Bohužel nás mistrovství nezastihlo v ideálním rozpoložení a prakticky bylo odrazem celé této zapeklité sezony kdy jsme neustále hráli, ale i trénovali v nekompletní sestavě, řešili nemoci, růstové problémy, karantény apod. K mnoha zápasům jsme vyjížděli i bez 4 hráčů základní rotace. V žádném případě se nevymlouvám, ale toto je zkrátka fakt. Nic méně i přes tento lehce nepovedený závěr si za svou prací u klukům stojím se vztyčenou hlavou. Jednoznačně jsou republikové úrovně a myslím, že svou kvalitu prokáží, poněvadž drtivé většině týmu chybí hmota, kila, které věkem přijdou. Já bych tímto chtěl všem poděkovat. Klukům, jejich rodičům, ale hlavně všem těm kolegům trenérům, kteří se na začátku kluků cesty nechali ode mě ukecat a chodili mě pomáhat. To, co kluci umí je i jejich práce a mají na tom jasný a obrovský podíl, Petr Suchan, Tadeáš Pleva, Štěpán Partyngl, nově pak Martin David a má pravá ruka a doslova druh ve zbrani Libor Ženíšek. Nyní se po těch letech nervů, starostí, ale samozřejmě i radostí, těším na novou roli, roli asistenta, poradce, nosiče vody a zavazovače tkaniček. Těším se na ten jiný pohled, z jiného úhlu, na to, jak kluci budou dále růst pod Erikem, kterému věřím jako asi nikomu, že je může posunout dál a dál. Budu tomu nápomocen, jak jen budu moci. Díky, díky a ještě jedou díky.“
