Muži B vydřeli na domácí palubovce další výhru v sezóně, tentokrát proti Jiskře Domažlice.
BK Lokomotiva Plzeň „B“ x Jiskra Domažlice (78:58)
V sobotu 2.dubna na naši palubovku zavítala rezerva Domažlické Jiskry. Domácí sestava měla k optimálnosti opět daleko. K dlouhodobě zraněnému Karlíčkovi se přidalo zranění Sůvy a Cerhy. V průběhu zápasu musel pro podvrknutý kotník odstoupit i Froněk. Pozitivem byl návrat Beránka po vyléčení zlomené ruky. Soupeř přijel v kombinované sestavě zkušených borců a dravého mládí. Za zmínku stojí, že do zápasu nastoupili otec a syn Prettlovi.
Začátek zvládli lépe hosté a ujali se mírného vedení, avšak domácí ještě do konce prvního dějství šli do vedení 15:13. Druhá čtvrtina byla z pohledu domácích asi nejpovedenější pasáží za poslední tři zápasy a do „kabin“ se šlo za příznivého skóre 40:21. Do druhého poločasu bylo vidět na hráčích Jiskry odhodlání vrátit se do zápasu. Na naší straně musel pro zranění odstoupit Froněk a ani se nám nedařila střelba z dlouhé vzdálenosti. Soupeři se naopak povedla prostření část čtvrtiny, kdy ho podržela úspěšnost z perimetru i z pod koše. Bodový polštář se smrskl na méně než polovinu. Trenér domácích byl nucen si vyžádat oddechový čas a s apelem na zrychlení hry v přechodové fázi se náskok vrátil nad 10 bodů. V poslední čtvrtině si již domácí výsledek pohlídali a výsledné skóre navýšili na 20 bodů.
Komentář 2. asistenta trenéra Lukáše Motlíka:
„Zápas se mi z pozice asistenta líbil, určitě byly chvíle, kdy jsme jako celek mohli hrát lépe, ale zápas určitě hodnotím pozitivně. Byli tam i určité chvíle, kdy jsme se do toho nemohli moc dostat, bylo poměrně dost ztrát a nedaných košů, ale tohle všechno bych hodil za hlavu. Důležitá je výhra!“
Komentář asistenta trenéra Matěje Moulise:
„Ze zkušeností nabraných v posledním vzájemném zápase s Domažlickým celkem jsme se celé dva týdny soustředili hlavně na zónovou obranu. Soupeř ale od začátku, překvapivě statečně, nasadil osobní odstupovanou obranu, takže se naše nabrané dovednosti a systémy nemohly předvést v plném světle. Díky mnohým absencím nás nepodržela ani střelba z perimetru. Běžných pět až šest trojek, o které se můžeme běžně opřít v podání Cerhy a Froňka, chybělo a s tím i potřebný klid v průběhu celého zápasu. Ke konci už ale soupeři došly síly a přišla na řadu již zmíněná zóna. Zde bych moc rád pochválil naše hráče, jelikož i bez „basketbalově zkušenějších“ borců ji dokázali doslova rozebrat a dokonce ještě navýšit svůj náskok. Alespoň se nám potvrdilo, že hrát pouze zápasy bez tréninku ani na této úrovni nelze.“
