Kolotoč extraligy U14 pokračoval o uplynulém víkendu dalšími zápasy. Na domácí palubovce jsme přivítali Děčín a Ústí nad Labem. Opět zápasy extraligové úrovně a opět zápasy, které z nás mačkali maximum, díky bohu za ně. Vyhrát se nám povedlo jen s Děčínem, nic méně porážka s Ústím je se vztyčenou hlavou.
Loko – Děčín – 80:44 – statistiky zápasu
S Děčínem se známe velmi dobře a jsem přesvědčený, že vzájemný respekt a určité přátelství napomáhá pohodové atmosféře, která se pak pozitivně odráží ve výkonu všech kluků na hřišti. Samotný zápas začal velmi svižně. Oba celky se snažili hrát rychle což si občas bralo svou daň v podobě zbytečné ztráty. Nám mírně vázla střela z dlouhé vzdálenosti a výběr prostoru pro nájezd. Postupe času jsme se, ale právě těchto činnostech začali čím dále více zlepšovat. Do toho se nám dařilo přecházet 1 na 1 a následný velmi dobrý „speacing“ nám umožňoval rozebírat hru soupeře až do zakončení z pod koše. Děčín i přes nepřiznivé skóre, ale nic nebalil a stále bojoval. My, ale čím dál více těžili, z již výše řečeného a skóre plynule navyšovali, až na konečných 36 bodů. Skóre je, ale k hostům až příliš kruté a neodpovídá to jejich kvalitě a průběhu zápasu.
Loko – Ústí nad Labem – 66:74 – statistiky zápasu
Pro nás zápas o hodně. Mimo zkušeností ze zápasu pramenících, nám šlo o to, abychom díky výhře udrželi kontakt s čelem tabulky. Z toho také pramenil vstup do zápasu, který byl z naší strany velmi intenzivní. Plný energie, emocí a snahy. Soupeř opírající se o své velmi dominantní trio hráčů nasadil v tomto dějství jen jednoho z nich. Určitě tento hráč své kvality jasně ukazoval, ale naše týmovost byla zkrátka více, 31:23 po první čtvrtině. Druhá desetiminutovka ve změněných sestavách byla prakticky velmi totožná, jen s jiným obsazením. Další dva dominantní hráči hostí proti našemu kolektivnímu pojetí a poločasové vedení 44:34. Slibně rozehraný zápas jsme si, ale začali kazit po poločase. Musíme uznat, že kvality soupeře samozřejmě tomu velmi napomáhaly, ale i přesto se nám do hlav vkradla určitá nejistota a zmatek. I přes oddechové časy, prosby, seřvání a rady se nám nedařilo, zachovat si chladnou hlavu a hosté zápas otočili ve svůj prospěch, 47:55. Poslední čtvrtina byla doslova na krev. Nikdo nic nevzdal, makalo se, dřelo a hra se opticky velmi srovnala jen s jedním zásadním rozdílem a tím je kdo dával koše a šestky a kdo nedával. Bohužel my nedávali. Poslední čtvrtinu šestky 14/4 a 5 nedaných šoupáku, zatím co soupeř šestky 10/7 a šoupáky skoro neomylné. Jednoznačně škoda, zápas se dal vyhrát, ale i přes prohru jsme mohli jít se zápasu se vztyčenou hlavou.
Komentář trenéra, M.Kozla: přes jasné a viditelné zklamání celého týmu, že jsme nevyhráli oba víkendové zápasy musím s odstupem času konstatovat, že i přes prohru jsem vlastně spokojený. Nepropadli jsme, ba naopak. Nezranit se v neděli ve třetí čtvrtině Tonda Fastner tak jsem přesvědčený, že bychom zápas urvali pro sebe. Trojice hráčů z Ústí je opravdu dominantní, jak umem, tak postavou, vypadají jak dospělí chlapi a to v kategorii U14 prostě hraje svou roli. Nic méně i přesto jsme o výhru hráli až do konce. Co mě, ale mrzí více než prohra je jaká si neochota u některých borců, vzít na sebe odpovědnost ve vypjatých chvílích. Chtít vystřelit, zakončit, nebát se skočit po míči, rvát se. Je to vidět stále u těch samých. Přitom právě s těmito kluky velmi často promlouváme, motivujeme je k tomu, aby si vystřelili, nebáli se, ale ……….. Sobotní zápas s Děčínem byl z naší strany velmi povedený především ve hře jedna na jedna a následném rozestavení po hřišti. To nám dávalo hrozně moc variant dalšího řešení a Děčín prakticky nevěděl kam dřív skočit. Na druhou stranu Děčín bojoval až do konce a nutil nás stále hrát a nic nepodcenit. Zkrátka další extraligové zkušenosti k nezaplacení.“
