Pro sezonu 2021/22 se náš klub rozhodl přihlásit do Evropy kluky ročníku 2008, tedy tým u14. Adresou pro nové zkušenosti se stala soutěž s názvem EYBL, European Youth Basketball League nebo-li Evropská Juniorská Liga. Přihlášení tohoto ročníku nebylo jen proto, že v našem klubu jsou kluci tohoto ročníku silným ročníkem, ale také proto, že kluci ročníku 2008 jsou silným ročníkem po celém kraji. Po přihlášení a stanovení trenéra a realizačního týmu, bylo tedy logickým krokem oslovení našich konkurentů a zároveň našich SPS center, BK Klatovy a Jiskra Domažlice s doplněním hráčů z jejich klubů a zvýšit tak kvalitu a konkurenci týmu pro EYBL.
Naplánovali se dva EYBL campy, kde jsme všechny talenty tohoto ročníku napříč krajem svolali na jeden celý den. Kluci absolvovali oba campy zhruba 7 hodin tréninku za den.
Především pak druhý camp, který se konal ve státní svátek 28.9., byl doslova úžasným sportovním zážitkem. Kluci si nejen více a více začali sedat lidsky, ale začali si sedat i na hřišti. Úžasný pohled na to, jak si najednou tradiční rivalové fandí, jak se doplňují na hřišti, ale hlavně táhnou za jeden provaz.
Kluci trenérskému triu Kozel Marek, Král Jan a Ženíšek Libor přichystali krušné chvíle, kdy vybrat 12 hráčů do finálního kádru nebylo nic lehkého. Do toho ještě chyběl z plzeňského týmu Tonda Fastner a Lojza Kudrlička.
Nic méně sport je v tomto někdy krutý a je možná dobře, že se i s tímto aspektem kluci setkají již v tak brzkém věku. Snad dobrá zkušenost nejen pro basketbal, ale i pro život. Finálová dvanáctka tedy vpadá takto:
Šlof, Melka, Kodyš (BK Klatovy), Vaněk, Pernica (Jiskra Domažlice), Mráz, Zikmund, Klička, Motlík, Kozel, Hanzlíček, Kimia (BK Loko Plzeň). Jako náhradníci byly určeni Štuksa (BK Loko Plzeň), Kafka (BK Klatovy).
Komentář trenéra, M.Kozla: „věřím, že včerejší camp jsme si všichni užili. Snažili jsme se kluky obohatit a tréninkovou náplní nasadili laťku hodně vysoko. Chtěl jsem pro všechny zachovat stejnou startovací čáru, proto jsme camp uspořádali v novém sportovním areálu PROKPÁVKA v Plzni Bolevci, v nové hale, kde ani kluci z Plzně ještě nikdy netrénovali. Stejně tak náplň tréninků, byla nová, cvičení, které s plzeňským týmem neděláme. Kluci byly nervózní, bylo na nich vidět, že jim strach, nervozita a nekomfortní zóna blokuje mysl, ruce a někdy i nohy. Jenže co se pak dělo poslední fází dne, kdy jsme 2,5 hodiny hráli nejprve 3 na 3 a poté 5 na 5, to byl doslova nářez. Jakmile si kluci na sebe zvykli, tak ta hra měla fakt úroveň. Kolektivní hra, chuť přihrát si bez ohledu na to, zda přihrávám hráči z Plzně nebo Klatov nebo Domažlic. Jak najednou začali řešit rozestavení po hřišti, radili jeden druhému. Nájezdy, asistence, bloky, trojky, fakt nářez. Největším plusem věch, ale bylo to, že pozorně chtěli naslouchat a na rady trenérů reagovali velmi pozitivně se snahou chtít dané rady aplikovat. Musím říci, že kluci velmi pozitivně reprezentovali své rodiče, kluby a trenéry. Děkuji pak kolegům trenérům z Klatov a Domažlic, p.Ing.Svojanovskému a p.Pohankovi, že kluky uvolnili ze svých klubů a s důvěrou, nám je svěřili, děkuji. Nyní tedy hurá za zkušenostmi do Budapešti, držte nám palce a tentokrát prosím nejen Plzeňáky, ale i baskeťáky z Klatov a Domažlic, předem děkujeme.“
