Poslední přípravná utkání před začátkem sezóny jsme odehráli na turnaji, který pořádal Sokol Pražský. Měli jsme se utkat se dvěma extraligovými týmy a jedním ligovým. Tím se nám naskytla příležitost vyzkoušet si úroveň, se kterou se budeme potýkat v sezóně. Bohužel jsme celý víkend museli absolvovat bez našeho kapitána Lukáše Beneše, jenž si na jednom z tréninků přivodil výron.


Sokol Pražský x BK Lokomotiva Plzeň 65:99

Hned na úvod nás čekalo nejdůležitější utkání celého turnaje. Sokolu jsme dlužili porážku z nedávného utkání v Ostravě. Tam byla největší problém žalostná produktivita, tudíž bylo jasné, na co se musíme zaměřit. Naši hráči se k tomu postavili čelem a dvouciferné vedení po prvních pěti minutách jim bylo odměnou. Ve druhé čtvrtině ale bohužel trošku usnuli na vavřínech, přestali věřit systému a začali si dělat, co chtěli. Dali tak Sokolu šanci se z počátečního zaskočení oklepat a pomalu začít dotahovat náš náskok. Po time-outu a důraznější domluvě jsme se ale vrátili k naší osvědčené hře a kontrolovali vedení do samého konce.

BK Lokomotiva Plzeň x Vlci Žďár 71:95

Na druhý sobotní zápas dostali tři hráči základní rotace volno a otevřela se tak šance pro kluky, kteří se na palubovku tolik nepodívají. I přes fakt, že Žďárští budou v nadcházející sezóně hrát o level nižší ligu, drželi s námi již od začátku velmi zdatně krok. Sice jsme je nepustili ani jednou do vedení, ale naše opětovná nekoncetrovanost v koncovce bránila odskočení na větší bodový rozdíl. Ve druhém poločase již soupeři začaly docházet síly a my si tak pohodlně dokráčeli pro druhé vítězství v jeden den.

 

Válečníci Děčín x BK Lokomotiva Plzeň 67:83

Poslední turnajový zápas a tudíž i poslední přípravný jsme se střetli se severskými Válečníky, jejich běhavé družstvo se nám podařilo pokořit v červnu a chtěli jsme tedy na tuto výhru navázat. Do zápasu bohužel nemohl naskočit Ondřej Petržík kvůli problémům s kolenem. Vstup do zápasu nám hrubě nevyšel a projevila se opět naše největší slabina, úspěšnost. Obzvláště nejlepší „skórer“ Stráda se nemohl bodově chytit a do statistik si připsal pouze tři relativně hloupé fauly. Za celý první poločas jsme si s Děčínským týmem 11krát vyměnili vedení. Do druhého jsme bohužel nevstoupili o moc lépe a pořád jsme se nemohli dostat do naší obvyklé pohody. Ale po velmi důrazném time-outu ve třetí čtvrtině se věci konečně začali ubírat naším směrem. Hráči opět ukázali, že mají obrovský charakter a do konce zápasu už nedovolili žádné pochybnosti o vítězi, jak zápasu, tak celého turnaje. 

Především zlepšená koncovka a důraznější obrana 1 na 1 nakonec potvrdili naši suverenitu v přípravném období. Jak jsem se již zmínil, klopýtli jsme pouze se Sokolem Pražským na Ostravském turnaji, jinak počítáme jen a jen vítězství. Už se nemůžeme dočkat na první ostré zápasy, očekávání jsou vysoká.