Na závěr náročné Srpnové přípravy se náš tým U17 vydal na Test Cup do Ostravy. Turnaj, který měl posloužit k testování natrénovaných týmových věcí a také ke zjištění, jak jsou na tom jednotliví hráči v porovnání s jejich vrstevníky z jiných týmů. Společně s U17 se do Ostravy vydalo také družstvo U19, kde se v průběhu turnaje prostřídalo i pár hráčů z týmu kadetů a získali tak zkušenosti do dalších let.


TREFL Sopot – BK Lokomotiva Plzeň U17 (62:63)

Ihned na začátek turnaje nás čekal neznámý Polský soupeř, ve kterém, jak se později ukázalo, hráli ti nejlepší hráči, vybraní z celého Polska. Potýkali jsme se se značnou výškovou převahou, jejich výškový průměr byl odhadem 195 centimetrů, zatímco náš nedosahuje ani 185, ale také sami se sebou, jelikož jsme nebyli schopni proměnit jednoduché příležitosti ke skórování. To nám nakonec na celém turnaji bylo osudné. Po celou dobu zápasu jsme soupeře spíše dotahovali, nicméně nikdy nebyl rozdíl větší než pět bodů. Až v samém závěru ale dvanácti body Tomáše Wintera jsme převrátili skóre ve svůj prospěch.

BK Lokomotiva Plzeň – Tygři Brno (58:57)

V dalším zápase jsme změřili síly s velmi silným Brnem, od kterého se očekávalo, že nás jednoduše přejede i vzhledem k absenci dvou důležitých opor Strády a Nováka hrajících ten den za U19. Dobrým vstupem do zápasu jsme se ujali vedení a nepustili až do samého konce. Nebýt velkého procenta nedaných střel a nájezdů, mohl být konečný výsledek daleko příznivější. Pomalu se začínalo ukazovat, že naší silnou zbraní bude, překvapivě, velmi agresivní obrana, nikoliv útok.

BA Nymburk – BK Lokomotiva Plzeň (56:62)

Poslední zápas ve skupině měl sloužit spíše k širší rotaci a možnosti odpočinku pro opory, nicméně okolnosti si vyžadovaly opak, špatný vstup do zápasu a opětovné množství nedaných střel vyústilo v poločasové manko 15 bodů. Nymburští nebyli individuálně lepší, ale jejich větší odhodlanost při zakončení napomohla k nucenému „tlačení na pilu“. V průběhu zápasu jsme se již třikrát nadechovali k obratu, ale soupeř pokaždé odolal. Čtvrtému pokusu již podlehl a my si nakonec mohli připsat plný počet bodů a první místo ve skupině. Díky tomu jsme se odpoledne měli setkat se Sokolem Pražským, který ve druhé skupině skončil na druhém místě.

Sokol Pražský – BK Lokomotiva Plzeň (72:52)

Do večerního semifinále jsme vstupovali plni očekávání a touhy po vítězství, které by nás posunulo k vysněné zlaté medaili a hlavně dobrému psychickému rozpoložení do začátku sezóny. Jenže démon neproměňování šancí, jenž se kolem nás točil celý turnaj, tentokrát udeřil naplno. Ačkoliv dodržování pravidel a aktivita v útoku ústila ve velký počet vytvořených příležitostí, žádný bodový zisk z toho nepřicházel. Soupeř na druhé straně s kontaktem však neměl problém a vytvořil si komfortní dvouciferný náskok. Po odolání třetímu našemu pokusu o vzdor, se dostal na euforickou vlnu a spadlo mu tam takříkajíc všechno. Nám naopak štěstěna nepřála v žádné ze střeleckých disciplín, koneckonců úspěšnost 7/24 z čáry trestného hodu mluví za vše. Doufejme, že nám tato „facka“ pomůže v následujícím začátku sezóny a my budeme v zakončení daleko soustředěnější.

 

 

 

TREFL Sopot – BK Lokomotiva Plzeň (63:35)

K poslednímu zápasu na turnaji dostalo všech pět hráčů základní sestavy volno a otevřela se příležitost pro jejich mladší, méně zkušenější spoluhráče. Již dobře známý soupeř měl tím pádem ještě větší výškovou převahu. Navzdory tomu se ale naši hráči ničeho nezalekli a vlétli na Poláky s elánem jim vlastním. Vytvářeli si šance, agresivně bránili, statečně se prali s vyššími protihráči. Bohužel však za tuto práci nebyli odměněni vedením, jelikož tradiční impotence v zakončení nebrala konce. Pouhých šest bodů ve druhé čtvrtině podtrhuje tento zmar. V zápase se také projevil nedostatek zkušeností u některých jedinců v podobě stále opakovaných chyb a nedostatku komunikace. Na druhou stranu je nutno říci, že pokyny z lavičky se všichni snažili plnit do puntíku. Konečných 35 proměněných bodů za celý zápas krásně shrnuje celkový pocit z turnaje.

Týmové věci v podobě útočných signálů a agresivního stylu obrany nám fungují, vytváříme si příležitosti ať už to jsou volné střely nebo nájezdy, nicméně největší problém, na který se očividně budeme muset zaměřit, je produktivita. Samozřejmě velké pozitivum je prokázaný charakter u obou výher nejmenším možným rozdílem a neustálých pokusů o otáčení nepříznivých výsledků. Jedinou minutu si kluci nepřipouštěli, že by mohli prohrát a od tohoto se musíme odrazit i do následující sezóny. Předvedená hra a cílevědomost je pevný základ, teď už to jen dotáhnout.