Do nového roku jak jinak než s novým rozhovorem! Jako dalšího respondenta jsme pro Vás vybrali plzeňského rodáka a odchovance, který v současné sezoně hájí barvy nejúspěšnějšího týmu u nás, a to Nymburka. Rosťa Jirák je dvacetiletý 180 cm vysoký rozehrávač, který z Lokomotivy zamířil do nymburské akademie v 16 letech a v loňské sezoně si vyzkoušel naši nejvyšší soutěž v dresu Hradce Králové. Dnes již sbírá minutky i v basketbalové lize mistrů a nejen o ni jsme se spolu bavili. Příjemné čtení.


Ahoj Rosťo, děkujeme, že sis na nás udělal čas. Jak Ty sám vidíš svoji cestu od žáků Lokomotivy po evropské poháry?

 Cesta to byla velmi zajímavá a na každé své “štaci“ jsem poznal skvělé lidi. Ať už to byli trenéři, spoluhráči nebo další lidé ve vedení klubu. Ti mne neskutečně pomáhali a podporovali a i díky nim jsem teď v Nymburce a měl jsem to štěstí nakouknout právě i do Ligy mistrů.

 Vzpomínáš na svoje začátky v plzeňském dresu?

 Na svoje začátky si vzpomínám velice dobře. Začal jsem hrát basket, když mi bylo 7. Tehdy mě začal trénovat Petr Kalabza, který náš tým vedl až do kategorie U14. Dokonce si pamatuji i na první zápas v Mariánských Lázních, to mi bylo 9. Můj nejlepší zážitek je ale zisk 2. místa na mistrovství České republiky v kategorii U11.

 Ve své kariéře si prošel Plzní, Nymburkem a Hradcem Králové. Jak na každé své působení vzpomínáš a jak bys krátce každé zhodnotil?

 V Plzni jsem hrál až do svých 16 let. Trénovalo mě hodně dobrých trenérů, kteří mi dávali prostor i za starší kategorie a jsem jim za to vděčný, že se mnou pracovali. Měli jsme každý rok dobrý tým, uměli jsme se semknout a bojovat v každé zápase. V Nymburce jsem měl na začátku těžkou pozici. Každý rok byla tlačenice na všechny posty, nikdo v tréninku ani zápase nevypustil jedinou vteřinu. Snaha všech hráčů proto vedla k zisku titulu U17 a o rok poté 2. místa U19. Po smolně prohraném play-off v posledním roce jsem zamířil do Hradce Králové, kde jsem strávil jen půlku sezony. Bohužel tam nepanovaly dobré podmínky pro to, abych se mohl dále zlepšovat a trenérský tým v zápasech sázel na jiné hráče. Odešel jsem zpět do Nymburka hrát za B tým 1. ligu a trénovat s A týmem Nymburka.

 Hrát v dresu hegemona posledních let je jistě velká čest, ale i velká zodpovědnost. Jak se Ty vyrovnáváš s tím tlakem?

 Je to pro mě velká zkušenost. Trenér klade důraz na nejmenší detaily, a to ať už v tréninku nebo zápase. Hraje se mnohem více silově a rychlostně než v mládežnických kategoriích nebo v 1. lize. Snažím se hlavně tvořit volné pozice pro skvěle střílející spoluhráče.

 Jak vnímáš svoji roli?

 Upřímně nevím jak na tohle odpovědět (směje se). V tomhle týmu je mnoho výtečných hráčů na všech pozicích a panuje tu správné konkurenční prostředí. Každý hráč si musí své minuty na hřišti zasloužit v tréninku a já musím být vždy připraven, když na mne trenér v zápase ukáže, a to myslím, že se mi zatím daří. Jak jsem pak zmiňoval v předchozí odpovědi, hlavně se snažím připravit dobrou pozici pro své spoluhráče a je radost hrát s takovými střelci, jaké máme v týmu.

 Loni byla sezona předčasně ukončena a i letos má spoustu specifik vinou pandemie. Jak moc je to konkrétně pro Tebe těžké například hrát před prázdnými tribunami?

 Mrzí mě to, jaká panuje doba. Basket hraju hlavně srdcem, pro radost a fanoušky. Už se s tím ale pomalu srovnávám. Přesto se nemůžu dočkat, až zase budou na tribunách diváci a fanoušci, protože ti dávají zápasům úplně nový rozměr. Další nepříjemná věc je testování. Naštěstí jsem covid již prodělal a stačí se tedy testovat jen před zápasy ligy mistrů.

 S Nymburkem v Lize mistrů hodně cestujete, s jakými opatřeními si setkal v zahraničí?

 V každé zemi je to jinak. Nejhorší to bylo asi v Dijonu ve Francii, kde jsme nesměli ven z hotelu a jídlo jsme jedli jen na pokojích. Poslední návštěvou byl Kypr, kde bylo celou dobu pěkné počasí, takže se to trochu vykompenzovalo.

 Jaké jsou Tvé očekávání od letošní sezony?

 Letošní sezona je nevyzpytatelná, kvůli pandemii se situace mění ze dne na den. Chtěl bych si určitě vybojovat více minut a pomoct týmu k zisku dalšího titulu a co nejlepšímu umístění v Lize mistrů.

 Sleduješ zápasy Lokomotivy v první lize?

 Samozřejmě sleduji statistiky a v každém zápasu Plzni fandím, pokud teda zrovna nehrajeme proti sobě s Polabím (smích)

Uvidí Tě fanoušci někdy znovu v plzeňském dresu?

 Zatím chci mířit na co nejvyšší cíle. Vybojovat si dobrou pozici v týmu v kooperativě nebo v zahraničí. Stále chci na sobě pracovat a posouvat se dál. Určitě bych si ale ještě rád zahrál se svými starými spoluhráči, takže proč ne?

 Díky Rosťo a hodně štěstí do nového roku a spoustu sportovních úspěchů!!!