V sobotu 9.11. měl čekat naše kluky U13 zápas na domácí palubovce proti Kraslicím. Bohužel soupeř nám v pátek sdělil, že nepřijede. Zranění a nemoci vyřadily téměř celý tým. Zas mohlo být volno, ale to nemá sekce našich mini ve zvyku. Trenéři si jasně řekli, že když hráči a rodiče počítají s basketem, haly jsou zamluveny tak proč si nezahrát mezi sebou.
Loko modří – Loko bílý 39:41
V 9:15 sraz, rozdělení týmu klasickým střiháním. Velká debata trenérů kdo trénuje koho, příprava stolku, zápisů, rozhodčích, rozcvičení a v 10:00 hod. se šlo na věc. Před samotným zahájením bylo všem jasně zdůrazněno, že se nejedná o žádný pouťák a asi to být ani zdůrazněné být nemuselo. Ihned od startu se hrálo na plný plyn. V úvodu byl především v zakončení lepší tým bílých. Naopak modří hráli kolektivněji, ale ty šoupáky. V poločase bělásci +10. Třetí čtvrtina byla pro oba týmy fyzicky velmi náročná. Trenéři nutili všechny hráče hrát na plný plyn. Snažit se o maximálně rychlý přechod a nátlakovou obranu. To více sedělo bílým, kteří stále vedlo plus mínus o 10. Do poslední čtvrtiny modrásci konečně začali využívat rychlého protiútoku příhrou a ne driblinkem a začali bělouše dotahovat. Zhruba 20 sekund do konce 39:41 a modří balon. Bohužel souhra nedopadla a do prodloužení se nešlo.
Komentář trenéra, M.Kozla: musím začít tím, že jsem byl strašně překvapen po zápase. Jednalo se prakticky o tréninkový zápas. Kluci hráli proti sobě, ale i přesto po prohře modrých byly vidět slzy, zklamané obličeje, naštvání. Naopak u bílých radost a nadšení. Jasná ukázka toho, že klukům to není jedno, že jsou dobře nastaveni pro další práci. Samotný basket, tím, že se všichni známe, žádné překvapení zcela nepřinesl. Občas nám to ukázalo kam se zase v tréninku ubírat a my budeme. Celkově se pak jednalo o fajn sobotní dopoledne, které si užili i rodiče. Jedinou kaňkou je má porážka kolegou Ženíškem jakožto trenérem bílých, myslím, že to budu dlouho poslouachat, ach jo, to je život :)))
