Vzhledem k tomu, že náš celek před sezonou jasně vyhlásil útok na vítězství v KPI mužů, může se tedy zdát letošní sezona neúspěšnou. Na druhou stranu musíme konstatovat, že noční můrou pro náš celek byla zranění. M.Kozel nehrál celou sezonu, V.Böhm 12 zápasů, D.Šmíd 7 zápasů, J.Altman 9 zápasů, J,Kaiser 6 zápasů, P.Liška 14 zápasů, P.Suchan 6 zápasů apod. Náš tým tak nehrál ani v jednom zápase za sezonu v kompletní sestavě. Nikdo samozřejmě netvrdí, že v plném počtu by náš tým snad KP vyhrál. To rozhodně ne, ale pravdou je, že zápornou bilanci v poměru vítězství a porážek by zřejmě neměl. Na druhou stranu dostali šanci mladí hráči, kteří by za přítomnosti M.Kozla, V.Bohma a J.Kaisera zcela určitě takovou příležitost nedostali.


Objektivně musíme říci, že někteří mladí danou šanci využili, někteří méně, ale po celou sezonu tyto hráče trápila nevyrovnanost jejich výkonů. Bohužel se nepovedlo přenést trénovanost týmu na hřiště. V mnoha zápasech nebylo bohužel na našich hráčích znát to, že v létě měli měsíční letní přípravu, ani to že v sezoně trénují 3 x týdně. Hlavním mínusem je ale to, že tým nedokázal hrát především, když se jim nedaří. Další botou, která nás tlačila nejvíce, byla hra v útoku. I když jsme si dokázali vypracovat volné střely, nebo dopravit balon až pod koš, tak nás na kolena vždy srazila nemohoucnost skórovat. Čím více nemohoucnosti bylo, tím více hráči budili dojem, že si nevěří. To by pak mělo znamenat zvýšenou tréninkovou snahu, ale u nás to bylo bohužel naopak. V mnoha trénincích byla vidět polovičatost, neochota pracovat a především nesoustředěnost. To vše když shrneme, tak je jasné, že spousta hráčů si do zápasu přenášelo negativní návyky, což se projevilo na jejich výkonech. To vše shrnuto je jednoduše škoda, protože si myslím, že hráči mají určitě na víc.

Pozitivem sezony jednoznačně byly dva faktory. Tím prvním bych řekl „parta". I když se v této sestavě celek potkal poprvé, tak mladí ke starým a naopak zapadli velice dobře. Tím druhým pozitivem bych jednoznačně řekl tréninkovou účast. I při tolika zraněních se nám povedlo být na 90% tréninků ve více jak 10 lidech, což je z hlediska KP naprostá výjimka. Závěrem bych týmu popřál především zdraví a stejnou chuť do basketu jako letos. Snad budeme v kompletní sestavě více konkurence schopni Domažlicím, Klatovům a našemu „béčku",letos jsme určitě vyrovnanými soupeři nebyli.