O uplynulém víkendu absolvoval náš celek U12 Národní finále v Děčíně, na které postoupil v krajské kvalifikaci na úkor našeho přátelského krajského rivala, BK Klatovy. Na turnaj jsme odjížděli plni očekávání, lačni po zkušenostech a basketbalových zážitcích. Nakonec jsme po 3 těsných porážkách, 1 výhře a 1 jasné prohře skončili na 8.místě, nic méně v našich silách bylo 5.-6.místo. Musíme sportovně uznat, že mezi nejlepších 4-5 týmů zatím nepatříme, ale…….
1.zápas, Loko – Písek 54:56
Na úvod turnaje nám los přisoudil kluky z Písku. Několikrát jsme se s tímto týmem již potkali na turnajích a vždy odešli vítězně, tím pádem jsme si věřili. Jenže ihned od úvodu nám obrovsky dělalo problém ubránit hlavní tahouny soupeře. Naopak naše opory, ročníkově kluci 2007 byli zakřiknutí, ustrašení a kupili chybu za chybou. Snad jen Ženíšek a Vyleta dokázali odvést, nač mají. I přesto se hrál vyrovnaný „špíl“. Vše rozhodl závěr zápasu, kdy nám byl 1 vteřinu před koncem zápasu za stavu 54:54 odpískán, velmi necitlivě faul. Písecký hráč pak obě šestky proměnil a zaslouží si respekt. V tomto věku, pod takovým tlakem proměnit obě šestky, „klobouček“. Na druhou stranu jsem přesvědčený, že rozhodčí pískat faul neměl a měl nechat kluky si to rozdat v prodloužení.
2.zápas, Loko – Královští Sokoli 56:41
Druhý zápas ve skupině byl pro nás o bytí a nebití zda hrát horní skupinu pavouka a usilovat ve čtvrtfinále o postup mezi nejlepší 4 v turnaji nebo zda hrát spodní skupinu o umístění. Do zápasu jsme vstoupili velmi dobře. Bylo nás plné hřiště, odvaha nechyběla a odměnou nám bylo vedení o 15 bodů. Jenže po poločase se Sokoli hecli, více se začali pohybovat, začali být agresivnější a my se zadrhli. I přesto vše se nám povedlo vyhrát 56:41. Urvali jsme tedy druhé místo ve skupině a postup do čtvrtfinále, kde jsme šli na favority celého turnaje, Snakes Ostrava.
3.zápas, Loko – Snakes Ostrava 45:83
Do zápasu jsme vstupovali jako tým, který může maximálně překvapit. Klukům bylo nabádáno, ať se nebojí, ať hrají s chutí a radostí. Jenže opak byl pravdou. Totální strach, přehnaný respekt, nulová snaha poslouchat pokyny. Po první čtvrtině hrozivé skóre 13:27. Druhá pětka sice hru opticky srovnala, ale skórem ne, poločas 21:50. V poločase jsme klukům promluvili do duše. Vysvětlili, že jde o jejich basketbalové vzdělávání a ať si zápas užijí. Druhý poločas byl z naší strany o něčem jiném. Odvaha, agresivita, koše z dálky, z nájezdu. I přes vysokou prohru jsme si dokázali, že basket umíme a pokud bychom dokázali hrát s odvahou po celých 40 minut tak jsme schopni potrápit kohokoli.
4. zápas, Loko – Brandýs 52:58
Zápas, který ještě více odkryl problém odvahy u kluků 2007. Totální propad první pětky. Mladší kluci to prostě hasit nemohli. Obě své čtvrtiny první lajna prohrála v součtu snad o 25 bodů. Druhá pětka, dělala, co mohla, ale více než korigovat zápas na 6 bodů nedokázala. Po zápase, bylo na všech patrné obrovské zklamání a nechyběly slzy. Bylo velmi zajímavé pozorovat tu spontálnost, kdy si kluci sami začali vyříkávat proč, někdo nehraje jak má, proč někdo neposlouchá apod. Zde bylo vidět, jaký obrovský smysl mají tyto vyrovnané zápasy, tyto zkušenosti. Prožít si tyto prohry.
5.zápas, Loko – Písek 74:75 po prodloužení
Do posledního zápasu o 7. místo nám pavouk přisoudil opět kluky z Písku. „Sakra“ to byl zápas. Od samého počátku nahoru a dolu. Po úvodním zaváhání, kdy šel Písek do vedení, jsme zabojovali, bod po bodu stahovali 10 bodové vedení Sršňů z první čtvrtiny. Jenže během zápasu velmi necitlivě do dění začal vstupovat jeden z rozhodčích a nutno dodat na obě strany. Kroky, které nebyly, fauly, které byly a i nebyly a vařil tím zcela zbytečně vodu. I přesto jsme my i Písek hráli krásný zápas plný basketu, emocí a všeho co k tomu patří. I přesto, že se nám povedlo vést zhruba 3 minuty před koncem o 6 bodů, se nakonec zápas dostal do prodloužení. V něm byl lehce lepší Písek a zaslouženě nakonec vyhrál o 1 bod. I když to běžně neděláme, tak musíme zmínit, že v prodloužení nás jednoznačně poškodil rozhodčí a 3x jasně pískl opak, než byla skutečnost a tím nám vzal 3x míč. Na druhou stranu i to jsou zkušenosti k nezaplacení.
Komentář trenéra, M.Kozla: je NF v Děčíně pro nás úspěchem nebo neúspěchem? To si kladu od ukončení turnaje velmi často. Za mě asi obojím. Na jednu stranu je úžasné jak dokážeme hrát mezi nejlepšími týmy v republice s mladšími kluky, poměr je 9 kluků 2008 a jen 6 kluků 2007. Co jsem se tak poptával, tak jsme jedni z mála, kteří mají tým U12 tvořen tolika mladšími kluky s tak důležitou rolí na hřišti. Na druhou stranu se musíme zamyslet, co se stane až se ročníky 2007 a 2008 rozdělí. Především kluci 2007 se dostanou do velkých potíží. Já jsem tedy za tuto skutečnost na NF v Děčíně strašně rád. Odkrylo nám to problém, na který můžeme jako klub reagovat a my reagovat budeme. Velkým ponaučením je pak pro mě nutnost umět jako trenér ještě více pracovat s dětskou dušičkou. Snažit se více z kluků vydolovat odvahu, snažit se uřídit jejich hlavy a snažit se, aby ještě více basket chápali. Na jednu stranu všichni víme, že především dvojice Patrik Verdan a Mikuláš Hrůza jsou top hráči, jenže zatím jen na tréninku nebo proti slabším. Víme, že kdyby právě oni dva zahráli alespoň na 50% svých možností tak jsme asi porazili Brandýs a minimálně jeden zápas s Pískem. Jenže není právě Národní Finále právě o tom? Právě o tom zjištění, o tom aby se nám odkryly chyby a nedostatky? Myslím, že je. Nikdo kluky nezatracuje a nezatratí, ba naopak. Společně zapracujeme na komplexním zlepšení a věříme, že se na Národní Finále vrátíme zase za rok a silnější než letos. V samotném závěru musím zmínit, že nejlepším hráčem týmu byl za mě Ondra Vyleta a za ním v těsném závěsu Hynek Ženíšek, oba ročníku 2007. Nic méně co na turnaji předváděl mladší Tonda Hanzlíček (2008), bylo neskutečné, obdivuhodné a z mladších byl jednoznačně nejlepším hráčem. Tak nám do další práce držte palce, předem děkujeme.“
