Vánoce jsou svátky klidu a pohody, ale již 7 let také plné basketbalu na námi pořádaném vánočním turnaji. Náš tým letos zasáhl do bojů v kategorii U12 kde jsme se postupně střetli s týmy K.Vary (dívky), IBAM Mnichov, BK Beroun, BK Klatovy a Sršni Písek. Celkové hodnocení je z mé strany velmi pozitivní, poněvadž jsme celý turnaj absolvovali s 8 hráči ročníku 2008, tedy kategorií U11 a jen 7 hráči 2007 tedy U12.


  • 1.zápas: Loko – K.Vary 70:9
  • Na start turnaje zajímavý zápas. Do děvčat jsme se ihned od začátku zápasu doslova zakousli. V obraně nesla ovoce celoplošná obrana a v útoku kombinační hra podpořená slušnou hrou 1 na 1.

  • 2.zápas: Loko – IBAM Mnichov 39:48

Pro nás zřejmě nejlepší zápas turnaje, ve kterém jsme ukázali tu pravou sílu. Německý tým totiž nastoupil s nejdominantnějším hráčem turnaje, 190cm vysokým klukem černé pleti, který zakončoval výhradně smečováním. Tým z Mnichova doslova budil strach. Naše řady nebyly výjimkou. Kluci měli doslova v kalhotách. Trenérům dalo velkou práci kluky přesvědčit, aby se nebáli. Pokyny byly řečeny. Kluci je dodržovali, ale bohužel v útoku jsme své šance neproměňovali. Do poločasu si hosté z Mnichova udržovali zhruba 10-ti bodové vedení. Obraz hry se, ale měnil. Dominantní hráč soupeře se začínal špatně srovnávat s naší těsnou a agresivní obranou Patrika Verdana a sbíral průraz za průrazem. Když pak přišlo jeho vyfaulování na začátku poslední čtvrtiny, ožili jsme. Tři minuty před koncem zápasu se nám povedlo snížit na 3 body, 37:40. Velmi slušně zaplněná hala 3 viděla špičkový minižákovský basketbal z naší strany vyšperkovaný naší TEMPO hrou. Bohužel pak jsme udělali 3 zbytečné chyby, které soupeř potrestal a zápas jsme prohráli. Nic méně jsme překvapili i sami sebe a jako jediný tým turnaje dokázal Mnichovský celek potrápit.    

  • 3.zápas: Loko – Beroun 22:48
  • Čtvrtfinálový zápas nám přihrál pro nás neznámého soupeře. Dle toho kluci k začátku zápasu přistoupili. Soustředění na maximum, rozcvičení jak řemen a šlo se na věc. Začátek zápasu patřil jednoznačně nám. Beroun jsme k ničemu nepustili. V útoku nám fungovala souhra dvojic až trojic. Poměrně rychle jsme si vytvořili dvouciferné vedení. Pak, ale přišlo naše polevení a Beroun se oklepal. Jeho hráči začali příkladně bojovat a doslova nám vyrvávat míč z rukou. Hra se najednou opticky srovnala. My však stále ukazovali svou kvalitu a vedení mírně navyšovali. Berou, ale zaslouží obdiv za svou příkladnou bojovnost. Nakonec výhra a postup do semifinále, byla příjemným úspěchem, který nám ale stále nestačil.  

  • 4.zápas: Loko – Klatovy 44:52

Semifinále a ještě zápas proti našemu krajskému rivalovi BK Klatovy, se kterým jsou zápasy vždy na plný plyn. Napětí v hale by se dalo krájet. Plná tribuna rodičů a dalších fanoušků, pro které se stal zápas zajímavou podívanou. Nutno dodat, že lidí po celý zápas přibývalo a myslím, že oba „A“ týmy mužů obou klubů by si mohli při svých zápasech takovouto návštěvnost pochvalovat. Rozhodčí pískl a šlo se na věc. My se hned od úvodu zakousli a šli do mírného vedení. Jenže jako vždy Klatovy bojovaly. Bojovnost, hezké akce, rivalita, někdy zmatky a samozřejmě i chyby to vše bylo po celý zápas vidět. Po bojovné koncovce oproti loňskému roku urval vítězství tým Klatov. Pro nás super zápas, ale je pravdou, že za hosty nastoupil starší hráč, který průběh zápasu svým umem jednoznačně ovlivnil. Negativem zápasu je pak za mě, někdy nesportovní fandění z řad rodičů hostů. Vím, i my trenéři jsme někdy blázny, ale vulgární řvaní spojené s napadáním ……. no nevím, to myslím na zápasy dětí nepatří.

  • 5.zápas: Loko – Sršni Písek 28:42

Zápas o 3.místo nám opět přihrál soupeře, kterého příliš neznáme, ale přijel z bašty basketbalu tak se dal čekat fajn zápas a to se také stalo. Oba týmy bojovali jako lvi. Soupeř hrál živelně, hodně aplikoval hru 1 na 1, někdy až na sílu, což mu, ale vycházelo. My nebránili zle, ale nevedlo se nám, zachytávat takové kličkování mezi ostatními hráči na hřišti což Písek hodně využíval. Sem tam, tedy pak docházelo k takové lehké cloně a útočník tím získával výhody. Naší chybou byla špatná komunikace. Naopak v útoku se nám dařilo díky pohybu vytvářet prostory, které jsme pak využívali pro nájezd. Další naší zbraní bylo uvolnění do protipohybu obrany. Kluci si zaslouží pochvalu, poněvadž čím dál více umí číst, kdy uvolnění mají udělat a kdy ne. Zápas o medaile jsme tedy zvládli a mohli se radovat ze třetího místa.

Shrnutí trenéra: „tak za mě jednoznačně super konfrontace s různými styly. Mezi kluky a nejen našimi rodiči byla hojně probíraná skutečnost, že Mnichovský tým nehrál na pětky a za Klatovy nastoupil starší hráč. Na jednu stranu mají pravdu, ale já jako trenér jsem za to rád. Aspoň kluci musí řešit těžší situace, hrají „plichtové“ zápasy a zažijí prohry. I když se občas musí vyhrát tak prohry k jejich růstu patří. Dalším pro mě pozitivním faktorem je, že začínáme být schopni reagovat na různé styly a na rozdílné vývoje v zápasech. Pro mě krásným okamžikem byl zápas s IBAM Mnichov, kdy se náš Patrik Verdan absolutně obětoval pro tým a svou obranou dokázal vyfaulovat dominantního Mnichovského hráče. Abych jen nechválil, tak stále musíme zapracovat na obraně jedna na jedna, moc používáme ruce a v neposlední řadě zas ten doskok. Jako super věc pak musím ohodnotit partu. Moci sledovat, jak ti kluci tady spolu tráví dny od rána do večera. Sledují jiné zápasy, fandí jiným týmům a hráčům a pořád si někde hází a občas dělají nějaký ten bordel, což mají po maminkách samozřejmě J. Z toho jací jsou již nyní kamarádi a jak si ten sportovní basketbalový život užívají, jsem snad měl radost největší. Nyní hurá do další práce a zlepšování.“