V sobotu 17.11. pokračovala soutěž pro náš celek U12 domácími zápasy proti Holýšovu. Po minulých zápasech, kdy jsme jasně dominovali, byli hráči upozorňováni, že tyto zápasy budou zcela jiná káva. Holýšov dlouhodobě pracuje s dětmi velmi dobře a jejich děvčata mají pro strach uděláno. Nakonec vše dopadlo zcela jinak a jsem přesvědčený, že jak kluci a holky, tak i rodiče si zápasy užili především svou SUPER ATMOSFÉROU, ale nepředbíhejme…………
1.zápas: Loko vs Holýšov 65:27
Do zápasu jsme vstoupili velmi špatně. Nesoustředění, polovičatí a doslova jako mistři světa. Mysleli jsme si, že se holky porazí sami. Jenže Holýšov hrál velmi dobře. Slušně si dokázal vypomáhat v obraně a dravě najížděl do koše. Prakticky jen v záblescích jsme hráli svou hru, poločas 24:22. Po změně stran zavelel k útoku Lojza Kudrlička. Svým výkonem postupně strhával své spoluhráče, kteří se pomalu dostávali do tempa. Po 3.čtvrtině 43:24. Stejně jako pětka první tak i pětka druhá se probrala. Najednou jsme se mnohem více nabízeli a dávali jednoduché koše. V obraně jsme konečně začali používat více obranný pohyb než ruce a ono to šlo. Nakonec vítězství 65:27. Mohlo být mnohem lépe, kdybychom proměňovali jasné „šupáky“. V tomto zápase jsme jich nedali dobrých 20 a možná i více. To zajímavější mělo teprve přijít………….
2. zápas: Loko vs Holýšov 63:55
Do druhého zápasu přišel hostující trenér, že 2 kluci mají žaludeční problémy a tím pádem mají k dispozici jen 8 hráček. Ihned domácímu trenéru blesklo hlavou, že nějaký zápas kde se holky utaví a naopak my budeme, možná s lehkostí, dávat koš za košem nechce. Tým se svolal a zazněla otázka. Kdo posílí Holýšov? Ihned zvedlo ruku snad 8 kluků. Volba padla na Vyletu, Hanzlíčka, Prokopa Macha a Blahovce. Zápas tak získal zcela jiný rozměr. Rivalita, ale i sranda byla najednou všude v hale. Naše rodiče křičeli Holýšov do toho a všichni se bavili. Samotný zápas byl velmi zajímavý. Hosté posíleni o naše hráče do zápasu vlétli jak uragán a vedli 18:12. Druhá čtvrtina byla naopak naše, 53:28, kdy fungovala především kombinační hra a velmi dobrá obrana Fandy Zikmunda. Třetí čtvrtka opět pro hosty. Nejvíce nás trápila dvojice Hadravová a náš Ondra Vyleta, kanec jeden J. My v této fázi řešili hrozně špatně převahové situace. Chyba střídala chybu, 49:42. Do poslední čtvrtky se vrátil hostům i Štěpán Martinek a stále bylo oč hrát. My v tento moment vsadili na uklidnění hry a proběhovou hru, které svými přihrávkami velel David Kozel. Nakonec jsme uhájili vítězství 63:55 v zápase, který měl smyl pro všechny.
Komentář trenéra: „Na jednu stranu jsem zklamán velkým počtem zcela zbytečných ztrát. Nic méně, na druhou stranu tým ukázal určitou vnitřní sílu, kdy se mu nedařilo a i přesto dokázal zvítězit. Samotným zážitkem pak bylo pro mě doplnění týmu Holýšova našimi kluky, které nikdo nemusel nutit. Kluci prostě chtěli hrát. Doslova mě těšilo jak si mezi sebou Holýšov a naše čtveřice sedli i na hřišti a jakou předváděli hru. Jsem přesvědčený, že to bylo dobře. Než, aby hosté hráli v 8 lidech a zápas byl o ničem. Prostě toto mělo smysl. Dále pak byla fajn atmosféra i mezi rodiči a bylo cítit, že jde o holky a kluky, aby si den s basketbalem užili. Na druhou stranu bylo by nesprávné zlehčovat samotné výkony na hřišti, poněvadž ty zápasy měli šťávu a bylo vidět mnoho krásných basketbalových akcí. Mě jakožto trenérovi se jasně ukázalo, jak moc potřebujeme hrát vyrovnané zápasy a jak moc nám doslova škodí zápasy, kde vyhráváme vysokým rozdílem. Kluci si pak myslí, že vše půjde samo. Holýšovu děkuji za super dopoledne.“
