V sobotu 26.5. jsme se s naším týmem U11 rozjeli do Holýšova na posezónní turnaj. Odjížděli jsme s respektem, poněvadž jsme jeli na zkušenou proti celkům U12. Postupně jsme sehráli zápasy proti Toužimi, Holýšovu, Rokycanům a Strakonicím. I když jsme mnohdy hráli proti hráčům a hráčkám až o 2 roky straším, a tím pádem o 2 kategorie výš, tak jsme rozhodně nepropadli a na turnaji skončili 3.
- Zápas: Loko – Toužim – 39:16
První zápas v turnaji proti dívkám z Toužimi byla doslova legrace sledovat, když naši kluci brání o 2 hlavy vyšší hráčky. I přesto jsme byli mnohem basketbalovější. Především jsme měli navrch v technice a kombinaci. Naše proběhová hra mnohdy zakončena uvolněním do protipohybu obránce byla příslibem, že kluci na tréninku i malinko vnímají :). První výhra v turnaji.
Zápas: Loko – Holýšov – 20:37
Zde nás nečekalo nic lehkého. Tým Holýšova byl posílen o dívky z DBaK a byl včetně svých tradičních hráček a hráčů. Zde malinko hrozil nářez. Úvodní minuty tomu nasvědčovali, 0:8. Jenže pak jsme zase začali hrát jako tým. Pomáhat si v obraně, v útoku spoléhat na kombinaci, přihrávky a při nájezdu vyhození míče na střelce. Bojovali jsme a myslím, že prohra nakonec nebyla tak drastická, jako jsme sami asi čekali.
Zápas: Loko – Rokycany – 27:53
Zápas proti favoritovi turnaje. Musíme uznat, že jsme jasně sílu soupeře cítili. Tým, který měl tradiční, kvalitní a velké hráče byl ještě posílen o několik hráčů U12, kteří ještě nedávno působili v našich řadách. Jenže my se nelekli. Zcela určitě nám pomohl zápas s Holýšovem, kdy jsme již věděli, do čeho jdeme. Úvodní minuty byly tak naše. Vedení 6:2 překvapilo naše soupeře, diváky i nás samotné. Rokycany pak vystupňovali tlak a svou kvalitu a fyzickou sílu ukázali. My, ale stále bojovali a dojem ze zápasu rozhodně nebyl špatný, ba naopak. Opět nám strašně pomáhala pasová hra a proběhy, které čím dál více neřešíme strojově nýbrž podle postavení obrany. Jednou tedy proběhneme, jednou uděláme zběh apod.
Zápas: Loko – Strakonice – 38:19
Poslední zápas měl být jen formalitou. Strakonice přijeli z nejméně zkušenými hráči, kteří evidentně basketbal teprve poznávají. I přesto, že jsme vyhráli, tak naše hra byla doslova hrůza. Nechceme si kazit jinak fajn sezónu, tak budeme tvrdit, že špatný výkon vycházel z únavy. Pravdou ovsem je, že chyba byla v přístupu a v hlavě. Nic méně jak řekl klasik, lepší blbě vyhrát než hezky prohrát.
Závěr: předem musím poděkovat organizátorce turnaje Zuzce Pelikánové a jejímu týmu včetně dvou pánů rozhodčích. Jejich zásluhou byla po celou dobu turnaje v Holýšovské hale cítit přátelská atmosféra a chuť udělat fajn den hlavně dětem. Co se týče basketbalu, tak za mě velká spokojenost. Když si vezmu, že jsme turnaj absolvovali se 7 kluky ročníku 2008, 6 kluky 2007 a jedním 2006, tak jsme místy předváděli překvapivé a úcty hodné výkony. Kluci jsou vybaveni velmi dobře technicky, ale rezervy máme v činnostech, které jsou bolestivé jako je obrana, doskok, umět se porvat o pozici apod. Dalším naším nedostatkem je zakončení na sílu, neustupovat před soubojem o pozici. Na tom všem musíme tvrdě zamakat a my samozřejmě zamakáme. Dále děkuji rodičům za podporu a nadšení, které společnými silami klukům vléváme do žil, poněvadž o tom to prostě je.
