Na úplný závěr sezony o posledním květnovém víkendu naši junioři závitali do Kolína k třem barážovým utkáním, proti pražským sokolům, ústecké slunetě a domácímu Kolínu. Z této čtyřčlenné skupiny postupovali pouze dvě mužstva, která budou působit v následující sezoně v nejvyšší soutěži juniorů. Od posledních zápasů skupiny play out nás dělil takřka měsíc, který jsme využili k přípravě právě na tyto boje a nyní můžeme říct, že se nám to vyplatilo.
Hned na úvod baráže nás čekal již dobře známý soupeř z Prahy. Od začátku bylo utkání pdobné jako naše dřívější měření sil. Jednalo se o urputné utkání, kde se bojovalo o každý centimetr palubovky. První poločas jsme určovali tempo hry a dařilo se nám přerávat soupeře takřka ve všech aspektech. Jediným minusem snad byly problémy s fauly. Do druhé půle však vstoupil lépe soupeř. To vedlo k tomu, že po třetím herním období bylo skóre srovnané 57:57. Do čtvrté periody jsme vstoupili odhodlaní a věřili jsme si, protože s vyrovnanýmy zápasy máme už velké zkušenosti. Bohužel po vyfaulování naše pivota M. Macha se sokolu povedlo jít do až tříbodovéo vedení, ale na to zareagoval trenér Eisman oddychovým časem, po kterém se velmi těžkým nájezdem korigoval skóre nejprve Radek Kohout a pak střelou zpoza tříbodového oblouku se prosadil mladík Tomáš Vyleta a to nám vlilo novou krev do žil a utkání jsme dotáhli k zaslouženému vítězství 76:72.
V sobotu nás čekal papírově nejslabší soupeř z Ústí nad Labem. Do zápasu nám opět vyšel vstup a od první minuty jsme na hřišti dominovali, využívaly jsme našel silné stránky. Hlavně hra našich podkošových hráčů, kteří byli lépe fyzicky vyspělí nás dostali do rychlého vedení. V průběhu první půle dostala prostor celá lavička a hráči, kteří mají menší herní praxi, bohužel začali zmatkovat a ztrácet míče proti zónovému presu soupeře. Tímto se dokázali ústečtí vrátit do utkání, ale po stažení rotace a návratu hráčů jsme měli uktání opět pod kontrolou a dovedli ho do vítězného konce. Po tomto zápase v rámci regenerace měli hráči dlouhé volno, čehož využili regenrací v kolínském vodním světě. Věděli jsme, že poté co pražští sokoli porazili Kolín, tak naše dvě výhry zatím nic moc neřešili. Mohli jsme si dovolit prohrát o 18 bodů, ale porážku si nikdo nedokázal ani představit. Celé vedení, realizační tým, trenéři i hráči si přijeli pro tři vítězství.
V posledním zápase nás čekali hned dva souboje s domácími. Ten první se odehrával na hřišti a druhý neméně důležitý v hledišti. Protože domácí měli silnou a neutuchající podporu fanoušků, ale i přes početení nevýhodu kotel plzeňských fanoušků vedený Tomášem Machem vytrvale celý víkend podporaval naše juniory a byl oním pověstným šestým hráčem na hřišti.
A nyní k samotnému utkání, odehrávalo se v podobném duchu jako to proti ústeckým. Středočeši měli ovšem lépe zvládnutou taktiku a naše výškově i silově vyspělejší pivoty zdvojovali a to vedlo k volným střelám za tři body, které jsme proměňovali s poměrě vysokou procentuelní úspěšností. Opět dal trenér v průběhu první poloviny šanci širšímu počtu hráčů, ale ani proti Kolínu se tito méně zkušení borci nedokázali vyvarovat laciných ztrát a hloupých nevynucených chyb. Boužel nás to stálo vedení a do šaten šli v těsném tříbodovém vedení středočeši. Po poločase se naši kluci probrali a zápas dotáhli do vítězného konce. Za zmínku stojí zlepšená tříbodová střelba, která nás držela celou baráž, i když se nám v sezoně tolik nedařila.
Jelikož se jedná o poslední letošní článek, chtěl bych ho využít jako rozloučení. Za celou sezonu se všemi jejími úspěchy i neúspěchy patří všem obrovský dík. Všem hráčům, se kterými jsem měl možnost v této sezoně pracovat, vedení, že mi umožnilo pohybovat se u tohoto týmu, trenérovi Eismanovi za příležitost s ním spolupracovat a za předání zkušeností, kterých jsem za letošní sezonu nasbíral spousty a ne jen basketbalové. V neposlední řadě patří dík rodičům, za to že hráče podporují a dávají jim skvělé zázemí. Další dík patří fanouškům ať už z řad bývalýc hráčů, nebo odjinud za to, že kluky podporují a dodávají jim potřebnou energii. Klukům přeju do budoucna spoustu úspěchů jak v soukromém, tak basketbalovém životě. Těším se a věřím, že až se na vás přijdu příští sezonu podívat, uvidím další ohromný pokrok. Všichni jste skvělí hráči a pro mě byl tento rok s vám ctí. Kluci dík!
