Náš tým U11 nastoupil v sobotu 17. 2. ke svým posledním dvěma zápasům letošní sezony a zároveň ke generálce před kvalifikačními koly o Národní Finále, proti Klatovům. Doslova jsme z oblak a výšin padli na zadek. Zápasy jsme nezvládli, ale musíme i uznat, že Klatovy byly opravdu tvrdý oříšek a hrály velmi dobře.
1. Zápas: Loko - Klatovy 41:54
Naše první pětka nevstoupila do zápasu dobře. V obraně jsme používali více ruce, než bylo zdrávo a sbírali jsme rychlé fauly. Naopak v útoku jsme byli zastrašení a zbrklí. Dosti tomu napomáhala zdravě agresivní obrana hostů a dravost, 3. minuta 0:7. Pak zazvonil budíček. Najednou jsme hráli, jak máme. V obraně jsme získali několik míčů, zblokovali několik střel a to nás nakoplo, 12:13. Druhá pětka měla především defenzivní úkoly. Snaha byla, defenziva makala, ale vázl útok. Tam jsme dělali zbytečné ztráty a neproměnili několik dvojtaktů. Poločas 16:26. První pětka ve třetí čtvrtině prakticky kopírovala svůj výkon a povedlo se jí náskok hostů ukrojit o 2 body. V posledním dějství nikdo nepolevoval, ale bohužel Klatovy méně chybovaly. My měli po celý zápas příliš mnoho ztrát a místy jsme se těžko vyrovnávali s nátlakovou obranou Klatov.
2. zápas: Loko – Klatovy 31:64
Do druhého zápasu jsme bohužel nastoupili bez našeho kapitána Ondry Vylety, který si obnovil zranění zad. Přejeme mu brzké uzdravení. Nástup to byl jak z partesu. První pětka i bez Ondry hrála velmi dobře 1 na 1 a prakticky ihned vedla. Kdyby kluci ještě více využívali šanci „hoď a běž“ a nebáli se přihrát volnému spoluhráči, tak mohlo být ještě veseleji, 16:8. Bohužel to bylo od nás tento zápas vše. Od druhé čtvrtiny byly Klatovy jasně lepší. Kluci spadli do jaké si deky. Přestali absolutně poslouchat jakékoliv pokyny a především přestali hrát jako tým.
Shrnutí: Tak především musím pogratulovat týmu Klatov a musím uznat, že tyto zápasy byly lepším týmem. Jejich agresivita a dravost mě překvapila a beru jí za příklad, kde se máme zlepšit. Na druhou stranu stojím za svým týmem a vím, že kluci mají svou kvalitu na to, o postup na Národní Finále zabojovat a třeba i postoupit. Jako poslední bod musím poděkovat oběma táborům rodičů a kolegovi trenérovi panu Ing. Svojanovskému za velmi korektní atmosféru, kde si sice každý hájí svůj klub, ale uvědomuje si, že jde především o děti. Již nyní se těším na odvetu a mohu slíbit, že zadarmo zbraně nesložíme.
