Stejně jako ostatní soutěže, tak i soutěž našich U11 pokračovala dalšími dvěma zápasy. Tentokrát jsme přivítali tým dívek BK Klatovy. Super zápasy, přátelská atmosféra a výkony na obou stranách, které jednoznačně připomínaly basketbal. K tomu všemu i vítězství.
V předešlých našich společných zápasech jsme dívky na jejich palubovce udolali o 5 respektive o 12 bodů a nebyly to nijak snadné zápasy. Takže jsme byli zase velmi zvědaví, zda se posouváme. K tomu nám pro nemoc chyběl Hynďa Ženíšek a David Nalos.
1.zápas: Loko – Klatovy (d) 61:18
Díky absenci několika hráčů, především Hynka Ženíška, jsme měli velmi zamotanou hlavu, jak postavit pětky. Nakonec jsme to sestavili a šlo se na věc. První pětka za to vzala. V útoku to vypadalo velmi dobře, ale obrana byla taková napůl. Timeout tedy musel přijít a s tím důrazná promluva. Od toho momentu se k útoku přidala i obrana. Skóre tedy narůstalo v náš prospěch velmi rychle. Druhá pětka měla malinko těžší roli, poněvadž nastupovala proti největší individualitě soupeře, hráčce, která již nastupuje i za starší kategorie. Jenže my hráli opravdu dobře a vítězství bylo naše.
2. zápas: Loko – Klatovy (d) 60:34
Druhý zápas získal velmi zajímavý náboj, díky změně složení pětek u hostujícího týmu. My ponechali sestavu stejnou. Větší míra zatížení tedy padla naopak oproti prvnímu zápasu na první pětku. Ta se s tím chvíli srovnávala a děvčata nám pěkně zatápěla. Jenže jakmile jsme zapnuli, začali agresivně bránit a zrychlili přechod, tak jsme dokázali jít do vedení a skóre více a více navyšovat.
Shrnutí: Opět, stejně jako po zápasech v Domažlicích, jsem byl mile překvapen, jaký rozdíl byl mezi našimi zápasy zhruba 3 měsíce zpět a nyní. Opět se nám ukázalo, že se posouváme. Samozřejmě je stále mraky „konin“ a stále na čem pracovat, ale ten posun je zřejmý. Nejvíce ho cítím v obraně a v takovém tom celkovém vnímání hry pod bezednými koši. Jako dalším velkým plusem pro sebe jako trenéra, ale i pro kluky beru, že jsme vyhráli i bez chybějících hráčů. Zrovna Hynek Ženíšek je jedním z tahounů. Na co jsem skoro až pyšný je střelba z delší vzdálenosti a šestky (12/9 a 9/4). V obou zápasech jsme dokázali trefit minimálně 10-15 bodů z dálky a to je dle mého názoru v této kategorii ojedinělé. Každý hráč si uhrál své a měl dobré okamžiky, ale tentokrát musím vyzdvihnout jednoho a to je Fanda Zikmund. Jeho 100% nasazení na obou stranách palubovky je obdivuhodné a příkladem pro všechny ostatní.
