K posledním zápasům v letošním roce jsme nastoupili v domácím prostřední proti Holýšovu. Na zápasy jsme se moc těšili, jako na měřítko, zda se někam posouváme či ne. V posledních našich zápasech na začátku sezóny jsme byli jasně horším týmem, který především neměl odvahu. Zápasy jsme sice opět prohráli, ale místy jsme ukazovali, co v nás je. Když zapracujeme na obraně, tak se máme nač těšit.
- 1. Zápas – 31:53
První pětka měla složitý úkol, přibrzdit hlavního hráče hostů a k tomu pokrýt několik svižných a bojovných děvčat. Poměrně se nám to dařilo, ale zbytečnou nervozitou a laxností jsme si sami brali šance na zakončení. Obdržených 15 bodů nebylo špatných, ale dané jen 3 body je opravdu málo. Druhá pětka mírně útočně vystrčila růžky, ale díky odstoupené obraně jsme byli nuceni často střílet z dálky a několik střel nám vypadlo z koše. Je tedy pravdou, že byly i situace, kdy jsme měli jít naopak do koše a zbytečně stříleli, ale tak jsou to děti. Poločas tedy 11:26. Třetí čtvrtina probíhala ve stejném duchu. Naše velká snaha především v obraně a chyby v útoku, které byly doplněny velkou únavou z obrany, 15:43 a hrozil debakl. Jenže poslední čtvrtina z naší strany stála za to a ukázala, že když je odvaha, tak to jde. Tento úsek zápasu jsme sehráli zcela vyrovnanou partii. Pochválit musím kluky za mnoho variant proměněných košů: nájezd, střela a dokonce trojka. Obě pětky řešili po celý zápas několik variant nájezdu, nebo i výhoz na střelce a střela ze střední vzdálenosti a to byla krása. Bonusem pak bylo i to, že několik střel propadlo košem.
- Zápas - 28:59
Pětky obou týmů nastoupily ve stejném složení. Jenže ta naše vystupňovala snahu a do 5. minuty hrála s mírně zaskočeným soupeřem plichtu. Poté vzal otěže zápasu do svých rukou hlavní hráč hostů a získal Holýšovu náskok 5:15. My v tento moment selhali ve výpomoci a provedli několik ztrát, škoda. Druhá pětka, mírně nažhavena super výkonem z konce prvního zápasu mírně polevila. Dále provedla několik zbytečných ztrát a místo, aby stav korigovala, tak prakticky jen udržela „plus mínus“ skóre na stejném odstupu. 11:26. Třetí čtvrtinu jsme projeli bodově, ale ne herně. Kluci dřeli, makali a bylo několik možností dát koš, ale prostě jsme nedali. Dále proběhlo několik zbytečných ztrát, kdy nás děvčata doslova přeprala v boji o balon a dala několik lehkých košů. Zbytek zápasu se pak dohrál v bojovném duchu, kdy se hra přelévala tam i tam.
- Závěrem musím k zápasům říci několik věcí:
- 1. Velmi mě potěšila skutečnost, že i v tak nízkém věku dokážeme zakončovat střelami ze střední vzdálenosti. Dokážeme najet a vyhodit na střelce, kde střelec vypadá jako střelec a balon letí jako střela. To, že proměníme je velký bonus. Z celkového počtu vstřelených 59 bodů jsme dali minimálně 15-20 bodů z dálky, v kategorii U10 / U11 myslím slušný počin.
- 2. Naopak mě velmi zklamala obrana. Stále máme velké problémy s postojem v obraně a s orientací v ní. Točíme se zády k míči, a hlavně si myslíme, že když můj hráč nedal koš, tak dobře bráním, ale to je omyl. Nicméně kluci jsou na začátku a věřím, že vše dohoníme.
- 3. Nutně musíme „zamakat“ na držení míče. Stále ho máme před tělem a velmi snaživá děvčata Holýšova nám je brala, jak buchty z pekáče.
Čím dále více jsem přesvědčen, že je třeba dbát na detaily a detaily a zase detaily. Učit kluky co nejvíce variant prakticky všeho. Je nutné si uvědomit , že děti prakticky nemají limity, ty máme naopak my trenéři a dospělí. Jak řekl klasik, co se v mládí naučíš, jako když ve stáří najdeš.
