I když hráči nadregionálky U17 nepředvádějí nejlepší basket, založený na různých systémech zejména v útoku, tak se ale snaží odrazit od dobré obrany a následným rychlým protiútokem, popřípadě velmi jednoduchým postupným útokem skórovat.
Naše nadregionálka U17 sehrála další domácí utkání a přivítala celek BK Kralupy nad Vltavou. Soupeř na tom po fyzické stránce byl nastejno, ale na výšku lehce vyhrával, i když toho neuměl využít. Před zápasem si domácí družstvo jasně řeklo, že dneska se do toho musí dát více než maximum a že konečně zase urve vítězství. Úvod zápasu to jasně ukazoval, na soupeře jsme vlétli a řídili zápas my. Po doskoku jsme měli, tak velkou chuť hrát dopředu, že naše příhry často hráči nestíhali dobíhat a končili v outu. I po prostřídání v první čtvrtině za mladší pětku U15 nebyla naše hra zásadně ovlivněna. Soupeř hrál po koši vždy presink, kdy se nás snažil zdvojit u lajny, získat míč a snadno zakončit. Zde se projevila věková rozdílnost hráčů. I když trenér hráčům několikrát řekl a rozkreslil, jak si s presinkem poradit, zejména mladší hráči se rozhodli to řešit jinak a neúspěšně. Ve druhé čtvrtině se mladší pětka hráčů ze soupeře po…. a dala mu šanci vrátit se do hry. Ve třetí čtvrtině se soupeř chytil střelecky z dálky a získal tak nad námi deseti bodový náskok. Závěrečná čtvrtina byla velmi dramatická a vyrovnaná. Díky trojce v závěru čtvrtiny, která poté nakopla celý tým, jsme během 30 vteřin dokázali nasázet soupeři sedm bodů a dorovnat skoré. Prodloužení mělo stejný průběh jako poslední čtvrtina, vyrovnaný a dramatický. Bohužel, i když jsme byli pár vteřin před koncem v dvoubodovém plusu, soupeř měl na ruce poslední střelu zápasu za tři body a s klaksonem jí proměnil.
Co dodal trenér?
„Myslím, že pro fanoušky lepší zápasy těžko nalezneme, jelikož jsme se podruhé v této sezoně dostali do prodloužení a naše zápasy jsou často velmi vyrovnané po většinu zápasu. Nečekal jsem, že s U17“B“ v nadregionální soutěži budu čelit tolika vypjatým, vyrovnaným a nervy beroucím zápasům. Ale teď k zápasu. V tomto zápase bohužel rozhodla druhá půle druhé čtvrtiny, kde se mladší hráči zalekli soupeře, z ničeho nic z něj měli zbytečný respekt a strach. Což jsem jim velmi důrazně v poločase v šatně řekl. Koncovka základní hrací doby byla neuvěřitelná, po oddechovém čase, kdy jsem hráčům rozkreslil útočnou akci, která je po jejím úspěchu nakopla, byla opravdu úžasná. Poté postavená zóna nás dostala do prodloužení. Bohužel štěstí měl v posledních vteřinách prodloužení soupeř a dokázal to, co jsme nechtěli, trefit střelu za 3 body.“
