Takhle jednou v neděli, konkrétně 29.10. sehráli naše U11 dva zápasy v Klatovech proti tamnímu týmu dívek. Hoši se asi domluvili před zápasem v šatně a řekli si, že vyzkouší, jak pevný má trenér kardiovaskulární systém a vrátí mu něco málo za drezúru při trénincích. Zápasy jsme sice vyhráli, ale…
Nutno dodat, že náš mírně neideální výkon zcela určitě ovlivnila nepřítomnost Míši Kličky (nemoc), Patrika Verdana (po operaci kýly) a Tondy Hanzlíčka (nemoc). Naopak náš tým posílil z U10-tek Váša Štuksa.
Do prvního zápasu jsme nastoupili s pěticí Vyleta, Ženíšek, Hrůza, Kimia a Barabold. Od prvních minut jsme měli snahu aktivně bránit a neustále vyvíjet na soupeře tlak. Jenže zcela pravidelně se nám stávalo, že jeden z pětice zaspal a soupeř se dostal ke snadnému zakončení. Naopak v útoku to poměrně klapalo. Co nám, ale skřípalo, byly přihrávky a zbrklost. Nejvyšším stupněm zmaru, ale bylo zakončování „šoupáků“. Zde právě hráči zkoušeli odolnost trenéra. No nutno dodat, ještě je chlapec pevný a trénovaný. Občas to s ním mohlo i praštit. Příchod druhé pětky se složením Kudrlička, Kozel, Fastner, Zikmund a Nalos naší hru oživilo. Dělali méně chyb a sem tam proměnili i nějaký ten šoupák. Poločasová plichta 21:21, byla si zasloužená. My asi byli kolektivnější, soupeřky se opírali o dvě hráčky.
Druhý poločas se probrala i první pětka včetně střídajícího Macha a vedení o 8 bodů bylo na světě. V tento čas zápasu jsme proměňovali snadné koše a především jsme zpřesnili obranu všech 5 hráčů. Druhá pětka nastoupila koncentrovaná, po celý čas dokázala udržovat vedení o 10 bodů a sem tam i navýšit na větší rozdíl. Jenže špatným postojem v obraně a šermováním rukama jak Dartaňan, se zhruba 2,5 minuty před koncem vyfauloval David Kozel a najednou byl problém vyvést míč. Kupili jsme ztrátu za ztrátou a dovolili soupeři zápas ještě zdramatizovat na konečné vítězství 48:43.
Druhý zápas jsme začali v opačném kádru pětek a byla to bída. Totální chaos, naprostý rozpad všeho co trénujeme a naprostý propad v proměňování jasných střeleckých příležitostí. I bojovnost byla na nižším stupni. Nikdo se pak nemohl divit plichtě a velice nízkému skóre. Druhá pětka s Vyletou a spol si vzala za příklad, jak se to asi nemá dělat a začala jako z partesu. Jenže úspěch je asi ukolíbal a koš se stal zakletým. Bože kolik my toho nedali……….mraky. Poločas tedy 18:18.
Po změně stran zazvonil budíček i pětce s Kudrličkou a spol. a občas se na to dalo i dívat. Jednoznačně nám pomohl kolektivní výkon jak v útoku, tak v obraně. Dokázali jsme si konečně přihrát a konečně trefit koš. Vedení 31:24 vypadalo slibně. Poslední čtvrtina druhého zápasu již nic nenechala na pochybách a pod vedením svého kapitána Ondry Vylety dotáhla zápas do vítězného konce.
Jak bylo řečeno po zápase při vítězném pokřiku. Velký tým se pozná podle toho, že dokáže vyhrát i když se mu nedaří a to byl přesně náš případ. Jsme tedy velký tým??? Tak určitě, jak řekl klasik.
Jenže klasik také řekl, že bez práce nejsou koláče a nebo těžko na cvičišti - lehko na bojišti. Takže musíme stále pracovat a pracovat na trénincích, což budeme.
Klatovům děkujeme za férový zápas a děvčatům za bojovnost.
