Tentokrát náš tým zajížděl na palubovky Písku a Sokola pražského s vidinou prvního vítězství v sezóně.
Po páteční výhře A týmu mužů nad píseckými Sršni, bylo jasné, že domácí trenér Miroslav Janovský udělá se svým týmem vše, aby nám vrátil porážku alespoň na půdě juniorů.
My naopak věřili, že dovedeme otupit rychlou hru Sršňů a pokusíme se překvapit.
Bohužel hned od prvních chvil utkání to byli domácí, kdo zcela určovali rytmus a ráz utkání. My se jen dívali na rychlé a přímočaré akce a skóre nepříjemně narůstalo v náš neprospěch. V této fázi jsme naprosto selhali v obraně 1 na 1. Na útočné polovině kluci znovu neplnili taktické pokyny a hráli chaoticky bez potřebné disciplíny.
Druhá čtvrtina pak byla z naší strany již daleko lepší po všech stránkách. Na jejím začátku se dokonce podařilo po pěkných kombinacích korigovat na rozdíl 32:20. Ve třetím dějství naší hru znovu limitovali ztráty a nedisciplinovanost hráčů. Domácí díky tomu mohli pohodlně navyšovat své vedení a v poslední části jim stačilo kontrolovat hru. Ačkoliv jsme dnes obdrželi 95 bodů, našich 61, je zatím našim maximem od zahájení společné přípravy a je tedy vidět posun.
Sokol pražský - BK Lokomotiva Plzeň 85 : 55 (23:20, 48:28, 70:46)
V neděli se potkali dva týmy, které v prvních třech utkáních vyšly naprázdno. Domácí byli i přesto favority a tento fakt nakonec dokázali potvrdit.
Úvod vypadal, co se obrany týká z naší strany, opět strašidelně. Po třech minutách byl stav 7:0. Nicméně dobrou hrou na útočné polovině se vývoj na hřišti brzy vyrovnal a v 8. minutě se po trojce Karlíčka skóre dokonce otočilo v náš prospěch.
Sokol však rychle kontroloval, a tak i po dosud nejlepší čtvrtině jsme prohrávali těsně 23:20. Dobrý pocit ze hry ale dlouho nevydržel. Znovu se nám rozpadla kontrola nad hrou, kupili jsme hloupé ztráty, které domácí chladnokrevně trestali. Z ničeho nic tak rozdíl ve skóre narostl na 20 bodů.
Ani po přestávce nenastala změna v projevu. Rychlá šňůra deseti bodů pražského celku pohřbila veškeré naděje na lepší výsledek. Až v tuto chvíli, kdy o osudu utkání bylo rozhodnuto, jsme se alespoň částečně vrátili ke hře, kterou bychom se rádi prezentovali. Prohra o 30 bodů byla tentokrát zbytečná. Domácí tým i přes veškerý respekt nedisponoval takovou basketbalovou kvalitou, aby musel být rozdíl tak markantní.
Chceme li náš výkon a projev posouvat vpřed, je nutné zcela změnit přístup ve vnímání rad a pokynů, společně s přenosem na palubovku.