Naši nejmladší minižáci přiváží z MČR v Ostravě bronzové medaile. Bravo kluci!

Vyvrcholení sezóny nejmladších minižáků - Národní finále, kterého se zúčastnilo 12 nejlepších celků z celé ČR, se konalo v Ostravě. Naši minižáci se na Národní finále kvalifikovali jako jediný tým ze Západních Čech a jeli tam především nasbírat cenné hráčské zkušenosti. Úspěch v podobě medaile samozřejmě předem nezatracovali, avšak málokdo z trenérů či rodičů to čekal.


Až samotný průběh turnaje jednoznačně ukázal, že naše skupina A (BK Lokomotiva Plzeň, Žďár nad Sázavou a BŠ Tygři Praha) byla jednou z nejsilnějších z celého turnaje. V úvodním utkání nás čekal soupeř ze Žďáru nad Sázavou, kterého jsme utrápeným výkonem zvládli porazit, ale nebyl to pro nás vůbec jednoduchý zápas. Zatažená obrana soupeře a únava po dlouhé cestě do Ostravy nám utkání trochu zkomplikovala, ale přeci jen jsme bojovným výkonem a lepší individuální kvalitou dokázali zvítězit. Hned druhý den v brzkých ranních hodinách jsme odehráli utkání proti silnému družstvu BŠ Tygři Praha. Věděli jsme, že nás čeká velmi kvalitní a ambiciózní družstvo, které pravidelně sbírá na republikových finále medaile. Náš výkon byl od samého začátku svázaný nervozitou a přehnaným respektem vůči soupeři, přesto jsme nic do závěrečného hvizdu nevzdali. Nakonec jsme utkání prohráli 11 bodovým rozdílem. Zápas nám skutečně moc nevyšel, určitě jsme měli na to soupeře z Prahy více potrápit nebo porazit, na druhou stranu jednalo se teprve o druhé utkání na turnaji a pro naše kluky to byla určitě obrovská zkušenost hrát poměrně vyrovnané utkání s budoucím vítězem celého turnaje. Postoupili jsme do čtvrtfinále tedy z druhého místa, kde nás čekal první tým ze skupiny C a tím byl domácí tým BK Snakes Ostrava. Před utkáním jsme věděli, že nebude jednoduché vyřadit domácí tým podpořený přeplněnou halou ostravských rodičů a fanoušků, ale určitě si naši borci před utkáním věřili. Od prvních minut jsme na palubovce dominovali, měli převahu v útoku i v obraně. Bohužel vlastními chybami a nezkušeností jsme si utkání sami v poslední čtvrtině zkomplikovali. Soupeř v samotném závěru trochu se štěstím vyrovnal a poslal zápas do prodloužení. Před prodloužením byli všichni naši hráči velmi frustrovaní, vždyť jsme v průběhu utkání vedli už o 20 bodů. Borci to však nevzdali a naopak vstoupili do prodloužení velmi sebevědomě. Podařilo se nám proměnit několik snadných košů, což nás vrátilo do lepší psychické pohody a prodloužení jsme tak zvládli na jedničku. Sen se stal skutečností a postoupili jsme do semifinále mezi 4 nejlepší týmy z celého Národního finále. Vzhledem k časovému posunu všech utkání v prostřední hrací den, jsme začínali semifinále až od 21:30h. Únava byla znát na všech hráčích, vždyť šlo o třetí utkání v jeden den a navíc od půl desáté večer, ale soupeř, kterým nám byl BK Sluneta Ústí nad Labem, na tom byl stejně. Po většinu semifinále se hrál velmi vyrovnaný basketbal, obě družstva hrála na hranici svých možností a skóre se neustále přelévalo z plusu do mínusu. V závěru bylo jasné, že utkání rozhodnou detaily a maličkosti. Basketbal se hraje na koše, těch proměnilo v závěru zápasu Ústí více a se závěrečným hvizdem se stalo šťastnějším družstvem postupujícím do finále. V poslední hrací den nás tedy čekal souboj o bronzové medaile proti BK Litomyšl. S Litomyšlí se již známe z Vánočního turnaje v Plzni, kde jsme zvítězili o pouhé 2 body. Těsnou porážku ze semifinále jsme hodili za hlavu, kluci byli velmi nahecovaní a od 1. minuty utkání na hřišti jasně dominovali. Na hřišti působili velmi sebevědomě a konečné 3. místo na Národním finále si tak zaslouženě vybojovali vítězstvím o 26 bodů.

Nejmladší minižáci BK Lokomotivy Plzeň si z Ostravy odvezli na krku zcela zaslouženě bronzové medaile, mnoho zkušeností, spoustu sportovních zážitků a do budoucna jistě nezapomenutelné vzpomínky na celý finálový turnaj. Navíc i individuální úspěch si odvezl náš kapitán Filip Karlíček, který byl vybrán do ALL STARS pětky Národního finále v Ostravě.

Naše zápasy na Národním finále:

Skupina A
BK Žďár nad Sázavou - BK Lokomotiva Plzeň 45:60 (17:16, 25:24, 33:40)
BŠ Praha - BK Lokomotiva Plzeň 74:63 (23:13, 39:30, 57:43)

Čtvrtfinále
BK Lokomotiva Plzeň - BK TOROLA Snakes Ostrava 71:63 v pr. (26:12, 45:28, 48:41, 58:58)

Semifinále
BK Lokomotiva Plzeň - BK Sluneta Ústí nad Labem 55:58 (14:16, 36:32, 41:46)

O 3. místo
BK Litomyšl - BK Lokomotiva Plzeň 52:78 (14:25, 27:36, 37:50)

Sestava 3. nejlepšího celku z Národního finále: Filip Karlíček, Adam Reithar, Jakub Kaiser, Vojtěch Klein, Matěj Kučera, Tomáš Winter, Dominik Brož, Matěj Kudrlička, Zdeněk Kováč, Tomáš Šindler, Ondřej Jílek, Martin Jílek, Tomáš Šindler, Jakub Lukeš, Daniel Kušnierik, David Lukeš,

Komentář trenéra Filipa Mariana
"Na MČR do Ostravy jsme odjeli s tím, že se chceme poměřit s nejlepšími týmy ČR a přivézt si velmi cenné zkušenosti, z kterých budeme vycházet při naší budoucí práci v trénincích a zápasech. To se myslím jednoznačně podařilo. Odehráli jsme na turnaji skutečně 5 velmi kvalitních utkání. Nejvíce nám určitě dalo čtvrtfinálové utkání s domácí Ostravou, které došlo až do prodloužení se šťastným koncem pro nás. A potom semifinále s Ústím nad Labem, kde si všichni naši hráči sáhli skutečně na dno a na hřišti odvedli absolutní maximum. Konečné 3. místo beru jako obrovský úspěch celého našeho klubu. Samozřejmě těsná porážka o 3 body v semifinále naše borce určitě mrzí, na druhou stranu to beru tak, že je lepší se rozloučit s turnajem vítězstvím v zápase o 3. místo než třeba prohrát ve finále se silnými Tygry Praha, ikdyž si myslím, že i s nimi je v našich silách hrát vyrovnaně. Jsem si jistý, že na tento úspěch a celý finálový turnaj všichni naši hráči nikdy nezapomenou a přivezli si do Plzně nezapomenutelný sportovní zážitek. Doufám, že je tento cenný úspěch bude motivovat do budoucí tvrdé "práce" a začnou na sobě makat ještě více než doposud. Přiznám se, že když jsem viděl jak na sebe po vítězném zápase o 3. místo všichni naši chlapci naskákali a tak upřímně se radovali, byl jsem trochu na měkko. Tohle je přesně to co mě jako trenéra mládeže v životě maximálně naplňuje. Vidět jejich upřímnou radost z úspěchu, který si sami zaslouženě vybojovali. Nikdo z nás to vůbec nečekal, o to více to potěší. Radost z bronzových medailí samozřejmě mám, je to však spíše odměnou pro kluky, ne pro mě jako trenéra. Mě potěšila více jiná skutečnost, a sice to, že za mnou v průběhu turnaje přišlo několik trenérů ostatních družstev, kteří ocenili náš herní projev a filozofii jako nejsympatičtější z celého Národního finále. Bohužel někteří ambiciózní trenéři jsou skutečně schopni udělat pro úspěch cokoliv a především to, že praktikují u nejmladších minižáků velmi odstoupenou osobní obranu a hru založenou na nějakém daném útočném a především obranném systému, který absolutně zabíjí individuální rozvoj u jejich hráčů, ale přináší jim aktuální výsledky. Ještě bych rád poděkoval svým asistentům A. Roubalové a M. Volfovi, kteří se na tomto úspěchu podílejí velkým dílem a určitě svým kolegům trenérům v klubu Standovi Marianovi a Davidovi Zdeňkovi - i oni mi občas tyto borce pomáhají trénovat".