Vyvrcholení sezóny nejmladších minižáků - Národní finále, kterého se zúčastnilo 12 nejlepších celků z celé ČR, se konalo v Ostravě. Naši minižáci se na Národní finále kvalifikovali jako jediný tým ze Západních Čech a jeli tam především nasbírat cenné hráčské zkušenosti. Úspěch v podobě medaile samozřejmě předem nezatracovali, avšak málokdo z trenérů či rodičů to čekal.
Nejmladší minižáci BK Lokomotivy Plzeň si z Ostravy odvezli na krku zcela zaslouženě bronzové medaile, mnoho zkušeností, spoustu sportovních zážitků a do budoucna jistě nezapomenutelné vzpomínky na celý finálový turnaj. Navíc i individuální úspěch si odvezl náš kapitán Filip Karlíček, který byl vybrán do ALL STARS pětky Národního finále v Ostravě.
Naše zápasy na Národním finále:
Skupina A
BK Žďár nad Sázavou - BK Lokomotiva Plzeň 45:60 (17:16, 25:24, 33:40)
BŠ Praha - BK Lokomotiva Plzeň 74:63 (23:13, 39:30, 57:43)
Čtvrtfinále
BK Lokomotiva Plzeň - BK TOROLA Snakes Ostrava 71:63 v pr. (26:12, 45:28, 48:41, 58:58)
Semifinále
BK Lokomotiva Plzeň - BK Sluneta Ústí nad Labem 55:58 (14:16, 36:32, 41:46)
O 3. místo
BK Litomyšl - BK Lokomotiva Plzeň 52:78 (14:25, 27:36, 37:50)
Sestava 3. nejlepšího celku z Národního finále: Filip Karlíček, Adam Reithar, Jakub Kaiser, Vojtěch Klein, Matěj Kučera, Tomáš Winter, Dominik Brož, Matěj Kudrlička, Zdeněk Kováč, Tomáš Šindler, Ondřej Jílek, Martin Jílek, Tomáš Šindler, Jakub Lukeš, Daniel Kušnierik, David Lukeš,
Komentář trenéra Filipa Mariana
"Na MČR do Ostravy jsme odjeli s tím, že se chceme poměřit s nejlepšími týmy ČR a přivézt si velmi cenné zkušenosti, z kterých budeme vycházet při naší budoucí práci v trénincích a zápasech. To se myslím jednoznačně podařilo. Odehráli jsme na turnaji skutečně 5 velmi kvalitních utkání. Nejvíce nám určitě dalo čtvrtfinálové utkání s domácí Ostravou, které došlo až do prodloužení se šťastným koncem pro nás. A potom semifinále s Ústím nad Labem, kde si všichni naši hráči sáhli skutečně na dno a na hřišti odvedli absolutní maximum. Konečné 3. místo beru jako obrovský úspěch celého našeho klubu. Samozřejmě těsná porážka o 3 body v semifinále naše borce určitě mrzí, na druhou stranu to beru tak, že je lepší se rozloučit s turnajem vítězstvím v zápase o 3. místo než třeba prohrát ve finále se silnými Tygry Praha, ikdyž si myslím, že i s nimi je v našich silách hrát vyrovnaně. Jsem si jistý, že na tento úspěch a celý finálový turnaj všichni naši hráči nikdy nezapomenou a přivezli si do Plzně nezapomenutelný sportovní zážitek. Doufám, že je tento cenný úspěch bude motivovat do budoucí tvrdé "práce" a začnou na sobě makat ještě více než doposud. Přiznám se, že když jsem viděl jak na sebe po vítězném zápase o 3. místo všichni naši chlapci naskákali a tak upřímně se radovali, byl jsem trochu na měkko. Tohle je přesně to co mě jako trenéra mládeže v životě maximálně naplňuje. Vidět jejich upřímnou radost z úspěchu, který si sami zaslouženě vybojovali. Nikdo z nás to vůbec nečekal, o to více to potěší. Radost z bronzových medailí samozřejmě mám, je to však spíše odměnou pro kluky, ne pro mě jako trenéra. Mě potěšila více jiná skutečnost, a sice to, že za mnou v průběhu turnaje přišlo několik trenérů ostatních družstev, kteří ocenili náš herní projev a filozofii jako nejsympatičtější z celého Národního finále. Bohužel někteří ambiciózní trenéři jsou skutečně schopni udělat pro úspěch cokoliv a především to, že praktikují u nejmladších minižáků velmi odstoupenou osobní obranu a hru založenou na nějakém daném útočném a především obranném systému, který absolutně zabíjí individuální rozvoj u jejich hráčů, ale přináší jim aktuální výsledky. Ještě bych rád poděkoval svým asistentům A. Roubalové a M. Volfovi, kteří se na tomto úspěchu podílejí velkým dílem a určitě svým kolegům trenérům v klubu Standovi Marianovi a Davidovi Zdeňkovi - i oni mi občas tyto borce pomáhají trénovat".