TJ Spartak Chodov vs. BK Loko Plzeň "C"
Krajský přebor muži C (2014/2015)

K zápasu v Chodově jsme zajížděli v téměř kompletní sestavě. Chyběl jen Pavel Vondra. Ihned po příchodu do haly bylo zřejmé, jakým směrem se bude zápas ubírat. Domácí tým nás jasně převyšoval v síle, v kilech a zkušenostech, zatímco my jsme chtěli dominovat v rychlosti, dynamičnosti a přímočarosti.

Dalším poznávacím znamením domácích je zóna. Nutno dodat, že zatažená zóna, kde se doslova spoléhá na to, že se soupeř netrefí dlouhé střely. Horní 2 hráči se sice snaží skákat do přihrávek a jsou tak nějak svižní. Jenže jakmile docházelo k tomu, že jsme si podali rychleji míč a hráči v dolním postavení měli vystoupit proti střelci tak zůstali pěkně stát a jen doufali, že nedáme. No a my bohužel nedávali. Do toho se přidalo to, že jsme prakticky celý první poločas hráli pomalu. Tím pádem nebylo až takové překvapení, že jsme v poločase prohrávali. Bohužel kdyby nám padla alespoň třetina střel tak bylo po poločase rozhodnuto v náš prospěch. Jenže na, kdyby se to nehraje. Další věc, která nám jednoznačně chyběla, byl moment překvapení. Zkrátka nějaká ta vyčůranost a chytrost. Prakticky jsme si podávali míč jen po oblouku. Sem tam byl nějaký nájezd a výhoz, ale nic překvapivého. Domácí nás prostě dostali tam kde nás chtěli mít.

V poločase jsme si jasně řekli co a jak a na řadu přišli tvrdší výrazy a nepříjemné věci. Najednou bylo vidět to co v první půli nebylo, ODHODLÁNÍ. Jenže ihned po nástupu do 3.čtvrtiny jsme ztratili míč, dostali trojku a prohrávali o 12 bodů. Paradoxem je, že právě tento moment nás nabudil. Konečně jsme začali hrát rychle. Tím pádem nám padlo několik lehkých košů. K tomu se přidali i úspěšné střely z dlouhé vzdálenosti bratrů Lejskovývh, nutno dodat, že KONEČNĚ a zápas jsme začali obracet. I přesto, že se nám začalo dařit v útoku tak to byla obrana, která nás zvedla. Podařilo se nám hodně přibrzdit nejlepšího hráče domácích Slavíka a lehký koš ostatních z týmu Chodova jsme dostali jen sporadicky.

Postupem času jsme tedy zápas otočili a začínali vést. Jenže pak jako bychom polevili, sem tam ztratili zbytečné míč a místo vítězství o 10 jsme zvítězili o bod. V samotném konci se domácím bohužel zranili 2 hráči což mělo za důsledek to, že soupeř nám prakticky ihned po zápase sdělil, že na odvetu k nám nedorazí. Rozhodnutí Chodova samozřejmě respektujeme. Nic méně mnohem raději bychom zápas vyhráli na hřišti.

I tato skutečnost však již neměla vliv na tom, že jsme se tím pádem staly MISTRY.

Touto cestou bych ještě rád zmínil, že vítězství je dílem celého kolektivu a především ve finálovém zápase mají můj velký obdiv naši přítomní dlouzí (Šobr, Altman a Doljak). Ono se celý zápas přetlačovat a doskakovat a přitom si ani moc nevystřelit vyžaduje velkou vůli a sebeobětování pro tým. Nic méně o tom je kolektivní sport a to naše "CÉČKO" především.